Skip to main content

Tento článek je součástí seriálu pravidelných příspěvků, které od roku 2010 popisují zejména změny k lepšímu v brněnských ulicích, tentokrát za celý rok 2020. Tento rok lze shrnout jako změnu přístupu v rušení obousměrek, značné množství nových stojanů, promarněné rekonstrukce ulic a minimum nových opatření. O většině jsme průběžně informovali na našem facebooku. Finanční přehled všech staveb od první stavby v 90. letech naleznete v článku Co buduje radnice. Dřívější články jsou k nalezení pod štítkem změny.

 

Dva podjezdy ulice Sokolova (protipovodňová opatření)

Situace úprav úseku protipovodňových opatření,
z nichž část byla realizována.

V březnu 2020 byly dokončeny terénní úpravy soukromého investora na pravém břehu Svratky mezi ulicí K lávce a Sokolova v délce 400 m. V rámci nich byly realizovány dva podjezdy na obou březích Svratky pod ulicí Sokolovou a přeložka cyklostezky na pravém břehu. Investor tak činil podle studie PPOPB města, aby mohl postavit svou komerční stavbu v záplavové oblasti. Problematické parametry podjezdů byly technicky podrobně rozebrány v samostatném článku.

 

Stojany „U“ na 68 místech

V letošní roce byla zjednodušena technologie umísťování stojanů typu „U“. Namísto betonování základu pro každou ohnutou trubku „U“ do hloubky 80 cm je montována již hotová sestava 2×U nebo 3×U trubek jako jeden kus do hloubky cca 25 cm pod dlažbu nebo kotveno přímo na asfalt (což však krásy příliš nebudí). Tento postup by měl být jednodušší na povolování a odhadem o polovinu levnější. Letos bylo instalováno 301 trubek „U“ na 68 místech. Jedna trubka vychází na 2 600 Kč bez práce (dříve ve verzi se základem cca 10 000 Kč vč. práce), lze tedy odhadnout že náklady jsou cca poloviční. Letošní stojany naleznete na mapě tady, všechny stojany v Brně vůbec jsou na mapě zde.

Foto: M. Lahoda

Legalizace chodníku Záhřebská-Voroněžská (750 m)

Na konci listopadu byl legalizován průjezd po chodníku sídlištěm při ulici Záhřebská a Voroněžská. Vede souběžně s ulicí Hradeckou od Korejské po Královopolskou, na lávce nad portálem z tunelu Královopolského tunelu je však značení přerušeno – PČR tvrdí, že lidé na kolech budou padat do tunelu a přerušením se to vyřeší. Spíše místní opatření bylo zakomponováno do trasy X135.



Foto: M. Lahoda

Promarněná Veveří, Merhautova, Ústřední hřbitov (1000 m, 1 200 m, 200 m)

Milady Horákové, Minská, Údolní II, Křižíkova, Veveří, Merhautova, to jsou jména ulic, které prošly rekonstrukcí. Každá ulice byla za stovky milionů a nebyly do ní promítnuty ani minimální bezpečnostní požadavky pro pohyb lidí na kole. Každá rekonstrukce ulice je výjimečná příležitost jednou za několik desítek let přizpůsobit je lidem. Letos jsme tak ztratili ulice:
• Merhautova (úsek Provazníkova-Jugoslávská) za 115 mil. Kč a 3 měsíce (březen-červen).
• Veveří (úsek Žerotínovo nám.-Jiráskova) za 100 mil. Kč a 4 měsíce (duben-srpen)
• smyčka Ústřední hřbitov za 63 mil. Kč a 4 měsíce (září-prosinec)

Merhautova po rekonstrukci má nový tichý asfalt a koleje, bezbariérové ostrůvky, kratší přechody, legalizované parkování a jízdu na kole v nebezpečné dveřní zóně (ta už v Brně jeden lidský život stála). Pokud se jí chcete vyhnout musíte jet mezi kolejemi, křížení kolejnic je typické rizikové místo na smyk a pád. Ať zvolí jízdu dveřní zónou nebo mezi kolejemi potom cyklistu tramvaj bezpečně nepředjede a musí jet za ním dokud neodbočí nebo nezastaví. Ve skutečnosti ale lze očekávat, že mnoho lidí vezme zavděk jízdou po chodníku. Přitom lepší řešení se prověřovala už v roce 2017 v rámci „Technické studie ulice Merhautova“ a bylo jich nalezeno hned několik, postačilo trochu posunout koleje nebo obrubníky a všechno by se sem krásně „vlezlo“ – chodci, šaliny, auta i kola. Do kopce by byl cyklopruh a z kopce by člověk na kole jel mezi kolejemi mimo dveřní zónu – dost rychle, aby nebrzdil auta ani šaliny. Při přípravě aktuálně proběhlé „opravy“ se však na cyklodopravu město opět snížilo bezpečnost ve prospěch pohodlnosti.

Foto: M. Lahoda

Veveří, obchodní třída jak ji tituluje Územní plán, byla v roce 2017 studií připravena pro zklidnění, rozšíření chodníků, omezení parkování a oboustranné cyklostezky/cyklopruhy. Nakonec se vše hodilo do koše a pouze se vyměnily koleje, přeasfaltovaly povrchy a dálnice 70. let minulého století může žít dále.

Smyčka Ústřední hřbitov je zapomenutý konec světa u ulice Vídeňské a Bohunické. Právě tudy má pokračovat radiála podél Vídeňské na budoucí cyklostezku Leskava a přes dálnici D1 (v rámci rozšíření na 6 pruhů). Investice DPMB do smyčky byla včetně nástupišť a chodníků. Do opravené smyčky v komplikovaném terénu půjde umístit cyklostezku obtížně nebo vůbec. V blízkosti sídla IMOSu je totiž výškový rozdíl 4 m, který je vyrovnán svahem o šířce 7 m, který je zároveň posledním volným prostorem pro cyklostezku.

Žaloba a obnova obousměrky Veselá, Radnická, Mendlovo nám..
Zrušená a znovuobnovená obousměrka Opletalova.
Na obnovu stále čeká obousměrka Gorkého a Veselá

Po té co město odmítlo naše námitky k odstraňování obousměrek jsme město žalovali a vyhráli (Veselá, Radnická, Mendlovo nám.). Sestavili jsme článek příčin takového kocourkova. Žalobu na ulici Grokého jsme nepodali a s městem jsme se domluvili na řešení a v současné době bylo 27.11. stanoveno značení a čekáme jeho realizaci. Podobně pak na ulici Veselá, která však byla stanovena 10.2.2020 a dosud není realizovaná (nyní se v navazující části Solniční opravuje horkovod od 10/2019 do 09/2021).
Přesto opět město chtělo zrušit obousměrku Opletalova, na námitky věcně nereagovalo a až medializace záměru město opět žalovat přimělo město ke změně postoje. A po rekonstrukci plánovanou a rozšířenou obousměrku skutečně vrátilo, navzdory domněnkám PČR.

 

Cyklosčítače a totem Renneská

Umístění sčítacích bodů, totem je na sčítacím místě č. 13

V roce 2014 vznikl seznam cca 13 měřících míst (na silnici měří jen cyklisty, na cyklostezce i chodce). Původní technické řešení prezentované Nadací partnerství za 2,6 mil Kč bylo založené na principu autonomních elektromagnetických smyček a infračidlech připojených do sítě firmy EcoCounter (používají např. Pardubice a v Praze-Podolí). V roce 2016 bylo nahrazeno technologií kamer s infračerveným spektrem a centralizovaným vizuálním rozpoznáváním od firmy Intesys. Projekt hardware a stavebních prací vypracoval Veselý DS a v roce 2017 byly vyřizovány stavební/územní povolení. V roce 2019 započala realizace firmou AŽD za 6,2 mil. Kč vč. DPH (cena pouze za hardware), jako vítěze „dílčí část 6. měřící body na cyklostezkách“ v rámci výběrového řízení většího celku. Tento celek projekt „Řízení dopravy a sběr dopravních dat ve městě Brně, 2. etapa“ stál 102 mil Kč a většina padla na rekonstrukce SSZ a optických tras s dotací ROP EU ve výši 81 mil Kč. Systém byl dokončen na jaře 2020 a do konce roku probíhala, a stále ještě probíhá, reklamace.
Firma Intesys, která dodává softwarovou část, nemá zatím jinou realizaci sčítačů cyklistů a chodců než Brno, zato má s Brnem úzké vztahy neboť dodává jiné technologie pro řízení tunelů. Krom toho, že byl kamerový systém nejméně 2× dražší, neestetický (většina kamer je na nových jednoúčelných sloupech s výložníkem a rozvaděčem), nefunguje v reálném čase a data prezentuje se zpožděním. Proto se také špatně testuje spolehlivost detekce a pro atraktivitu náhodného chodce chybí wow efekt: totem prezentuje data z předchozího dne a stav počasí bez přidané hodnoty z dat běžně dostupných na internetu. Z experimentálních testů (např. 21.11.2020 03:00 Renneská 1 a 2, Nové sady 2 úspěšnost detekce 2 ze 3) i z obyčejných charakteristik samotných dat byly zjevné abnormality detekcí v řádech hodin i dnů v průběhu jara i podzimu. Sama firma Intesys tvrdí, že úspěšnost detekce je 95% (což by byl dobrý výsledek, kdyby to byla nebo už konečně byla pravda). Také není zřejmé, zda dochází k problémům při detekci, přenosu, rozpoznávání nebo prezentaci dat. Zatím se tedy zdá, že máme v Brně unikátní systém, který je horší, zato ale dražší a tak asi těžko vyrazí dobývat svět. Jak to chodí ve světě lze najít v mapě nebo ve starším článku.
Výsledky sčítání lze prohlédnout v mapě nebo tabulce, naši analýzu dat pak zde.

Plošná oprava povrchu Svratecké cyklotrasy (Jundrov, 400 m)

Látání děr svépomocí na Veslařské, naproti areálu U hrocha.

Od Jundrovského mostu asi 400 m po proudu Svratky bylo už 57 hlubokých děr. Ty největší hladové jámy přímo u Jundrovského mostu už zalátali v červnu lidé sami svépomocí. Jedná se o účelovou komunikace s povoleným vjezdem všech vozidel, po níž je vedena svratecká cyklotrasa. Nakonec v září mohla proběhnout plošná oprava krytu – po letech příprav konečně položen kompletně nový asfalt. Trvalo to, protože velká část cesty neleží na pozemcích města. Některé pozemky bylo třeba vykoupit a u zbylých domluvit povolení.

 
 

Připravované projekty

Stavby v realizaci:
• Obousměrka Gorkého
• Cyklostezka Davídkova v Chrlicích
• Rekonstrukce Plotní

Z připravovaných akcí lze očekávat tyto realizace:
• podjezd cyklostezky Svitavská (ul. Hladíkova) – 2022+
• cyklostezka Svitavská (Kaštanova-Černovická) – 2022+
• a další stavební akce naleznete v článku: Co buduje radnice

Získalo podporu ITI: Výzva č. 60: IROP, SC 1.2 Podpora cyklodopravy VI
• PZ Cyklostezka Brno–Jinačovice–Kuřim, úsek R1
• PZ Cyklostezka Kuřim – Veverská Bítýška I, II etapa
• PZ Cyklostezka Čebín–Drásov
• MČ Brno-Chrlice, cyklostezka z ul. Davídkova po p.č. 3117

Sumarizace cyklistické infrastruktury

Délka komunikací v Brně je 1003 km (vč. dálnic a silnic I., II. a III. třídy; dle Ročenky dopravy vydané BKom 2015):

  • z toho 20 km dálnic (spravuje ŘSD) [BKom 2015]
  • z toho 46 km silnic I. třídy (spravuje ŘSD) [BKom 2015]
  • z toho 118 km silnic II. a III. třídy (spravuje Jihomoravský kraj) [BKom 2015]
  • z toho 820 km místních komunikací (spravuje město Brno) [BKom 2015]
    • z toho cca 46 km cyklostezek (značky B11/C8/C9/C10) [highway=cycleway OR cycleway=track]
    • z toho 16 km ulic s cyklopruhy (značky IP19, IP20) [(cycleway=lane OR cycleway=share_busway) + 0,5×(„cycleway:right“ OR „cycleway:left“) OR ( (cycleway=lane OR cycleway=share_busway) AND oneway=yes)]
    • z toho 157 km jednosměrek (značka B2) [(residential OR living_street OR pedestrian) oneway=yes]
      • z toho 11 km (51 ulic) cykloobousměrek (značky B2+E12) [opposite]

Mapy: Všechny obousměrky v Brně a Všechny známé stojany na kola (mapy jsou stále aktuální, nezastarávají od publikace článku).

Napište komentář