• město ustoupilo a zachová cykloobousměrku Opletalova
  • od dubna 2019 poprvé magistrát vydává vyhlášku týkající se cyklodopravy navzdory nesouhlasu policie
  • vrací se cykloobousměrka Gorkého a vzniká zcela nových 300 metrů cykloobousměrky mezi Obilním trhem a Úvozem
  • policejní stanoviska k cykloobousměrkám si protiřečí – negativní pro Opletalovu, ale ve stejném čase souhlasné pro Gorkého

Cykloobousměrky, bezpečné opatření zvyšující prostupnost území pro lidi na kolech a nabízející alternativní trasu mimo rušné komunikace, jsou opět v centru dění. Magistrát odstoupil od záměru odstranit cykloobousměrku v ulici Opletalova, kterou nyní hodlá stanovit i přes nesouhlas policie. Navíc dojde k obnovení a dokonce rozšíření cykloobousměrky v ulici Gorkého, kde překvapivě policie s cykloobousměrkou souhlasí.

Opletalova v ohrožení

V ulici Opletalova byla cykloobousměrka zavedena již v roce 2013, kde až do roku 2020 fungovala bezpečně, a to v šířce jízdního pruhu 3,3 metru. Během roku 2020 proběhla rekonstrukce ulice, v rámci které bylo přeorganizováno oboustranné parkování automobilů a rozšířen jízdní pruh na šířku 4 metrů.

20138. 8. byla vytvořena cykloobousměrka
2014v provozu bez nehod
2015v provozu bez nehod
2016v provozu bez nehod
2017v provozu bez nehod
2018v provozu bez nehod
2019v provozu bez nehod
202021. 8. návrh na zrušení
během září 9 námitek proti rušení cykloobousměrky
15. 10. zamítnutí všech námitek bez jejich vypořádání a vydání vyhlášky rušící cykloobousměrku
přelom října/listopadu, oznámení, že bude na Brno podána žaloba
18. 11. návrh vyhlášky zachovávající cykloobousměrku i přes nesouhlas policie

Policie ČR však s opětovným vyznačením cykloobousměrky nesouhlasila. Ačkoliv ve stanovisku k samotné rekonstrukci ulice souhlasí s vydáním stavebního povolení, avizuje své výhrady k návrhu cykloobousměrky:

Během srpna 2020 magistrát vydává návrh vyhlášky pro stanovení dopravního značení v ulici. Kvůli “neztotožnění” se policie s cykloobousměrkou ji z návrhu odstraňuje. Vozovka je po rekonstrukci širší, ulice se nachází v zóně s maximální rychlostí 30 km/h, během šesti let provozu se nestala žádná nehoda, podle police je však cykloobousměrka nebezpečná a nesouhlasí s ní. Na návrh vyhlášky reagujeme námitkou, kterou podáváme za spolek a spolu s námi dalších osm obyvatel Brna. 

V říjnu 2020 magistrát již vydává vyhlášku stanovující dopravní značení, kterou zamítá všechny podané námitky a odstraňuje cykloobousměrku. Pro veřejnost rekapitulujeme, že magistrát stálo dosud odstraňování cyklooobousměrek a prohrané soudní spory, po kterých byly cykloobousměrky navráceny, celkem půl milionu korun, a že hodláme i za Opletalovu bojovat u soudu.

Magistrát obrací

V polovině listopadu 2020 přichází obrat, magistrát vydává nový návrh vyhlášky, kterou stanovuje cykloobousměrku v ulici Opletalova. S návrhem dopravního značení nesouhlasí policie:

V minulosti Odbor dopravy nekriticky přejímal stanovisko policie, zamítal námitky, a prohrál několik soudů v důsledku tohoto postupu. V tomto návrhu vyhlášky však Odbor dopravy kriticky zhodnocuje a vypořádává stanovisko policie:

  • “[dopravní značení] informuje řidiče o tom, že v protisměru je povolena jízda cyklistů, přičemž této skutečnosti musí řidič přizpůsobit své chování, zejména stanovenou mu povinnost neohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích (cyklisty)”
  • “[dopravní značení] řidiče motorových vozidel upozorňuje, že se na pozemní komunikaci nachází zvýšený provoz cyklistů”
  • “DZ bylo zde osazeno dne 08.08.2013 a až do doby zahájení její rekonstrukce v roce 2020 nedošlo zde k žádnému střetu mezi cyklistou a motorovým vozidlem”
  • “Dotčený orgán nesouhlasí s předmětným návrhem stanovení s ohledem na šířkové poměry uličního prostoru – šířka komunikace není dostatečná pro obousměrný provoz. K tomu MMB uvádí, že před rekonstrukcí byla mezi DZ V 10g „Časově omezené stání“ – linie průjezdná šířka 3,3 m, která byla stavební úpravou zvětšena na konstantní šířku 4 m, což je pro obousměrný provoz dostatečné a v souladu s ČSN 73 6110 a TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty.”
  • “MMB se také zabýval intenzitami provozu na předmětné místní komunikaci a z vlastních poznatků konstatuje, že vzhledem k tomu, že vjezd pro motorová vozidla do ul. Opletalové je z ul. Joštovy, která je pěší zónou s omezením vjezdu motorových vozidel pouze s povolením OD MMB, tak zde vysoká intenzita motorových vozidel nebude.”
  • “Ve svém stanovisku dotčený orgán pouze uvedl „Zobousměrněním komunikace dojde k ohrožení BESIP…“ bez konkrétního upřesnění možnosti ohrožení. MMB z vlastní zkušenosti k tomuto konstatuje, že při vyjíždění z místa parkování při podélném uspořádání parkovacích míst musí řidič dát znamení o změněně směru, dále kontrolovat situaci za vozidlem, zda nepřijíždí jiné vozidlo zezadu, dále i pohyb chodců před vozidlem. Proto celý manévr probíhá velmi pomalu a je dostatek času, aby vyjíždějící řidič a cyklista v protisměru navázali zrakový kontakt vzájemnou situaci bezkolizně vyřešili. K tomu MMB doplňuje, že daleko nebezpečnější situace nastávají, když cyklista jede v souběhu s podélně parkujícími auty a řidič mu otevře boční dveře do jeho jízdy.”

Magistrát na nesouhlasné stanovisko reaguje faktickým rozborem, v rámci kterého ukazuje na zákonné požadavky na chování účastníků provozu na komunikaci, na funkci dopravního značení, na data o nehodovosti, na soulad s normami, na vlastní terénní šetření a na rozbor úvahy policie o údajné nebezpečnosti.

Detail výkresu navrhující cykloobousměrku v Opletalově.

V říjnovém vydání vyhlášky se magistrát ještě zaštiťoval stanoviskem policie v tomto znění: “MMB nezbylo než považovat toto stanovisko za závazné a toto dopravní značení ve výše citovaném důležitém veřejném zájmu odstranit.” I po třech prohraných soudech, kde i soud magistrátu vysvětloval, že v případě dopravního značení stanovisko policie závazné není, vybraný úředník byl schopný tímto způsobem fabulovat.

Poslední listopadový návrh vyhlášky naopak ukazuje, jak magistrát může přistupovat ke stanoviskům policie – na základě dat, legislativy stanovující pravidla chování na pozemní komunikaci, za pomocí místního šetření a v souladu s normami a technickými podmínkami, nikoliv jim navzdory.

Návrat Gorkého

V ulici Gorkého byla magistrátem odstraněna cykloobousměrka na podzim 2019 v rámci rezidentního parkování. Po tom, co Brno prohrálo tři soudy a navrátilo odstraněné cykloobousměrky v ulicích Radnická, Rumiště a Mendlovo náměstí, jsme s radním pro dopravu Petrem Kratochvílem iniciovali jednání o navrácení cykloobousměrky Gorkého. 

Původně byla cykloobousměrka na Gorkého v úseku od Jaselské po Veveří. V rámci rekonstrukce se však počítalo s obousměrným provozem lidí na kolech v celém rekonstruovaném úseku, tedy od Úvozu až po Veveří. S tímto rozšířeným rozsahem cykloobousměrky v roce 2016 souhlasila i brněnská státní policie ve stanovisku ke stavebnímu povolení.

V červnu 2019 však policie již s cyklobousměrkou nesouhlasí. V červenci 2019 magistrát vydává návrh vyhlášky, kterou odstraňuje cykloobousměrku. Během července a srpna jsme koordinovali podání námitek proti vyhlášce a spolu s námi dalších devět lidí podává námitky. V listopadu 2019 magistrát vydává vyhlášku, kterou odstraňuje cykloobousměrku a zamítá všech deset podaných námitek.

Začátkem června 2020 se setkáváme s radním Kratochvílem a se zástupci policie a jednáme o navrácení cykloobousměrky. Magistrát v srpnu 2020 vydává návrh vyhlášky stanovující cykloobousměrku v ulici Gorkého v rošířeném rozsahu mezi Úvozem a Veveří. Koncem listopadu potom na úřední desce visí i vydání vyhlášky, na základě které mohou již Brněnské komunikace cykloobousměrku v ulici skutečně vyznačit. Bude obnovena původní cykloobousměrka a navíc vznikne zcela nových 300 metrů mezi Obilňákem a Úvozem.

Z vydané vyhlášky lze odvodit, že v případě cykloobousměrky Gorkého v roce 2020 magistrát získal souhlasné stanovisko policie:

Pro boj o cykloobousměrky, který započal v létě 2019 jejich odstraňováním na požadavek policie, by se mohlo jednat o důležitý milník. Policie ustoupila ze svého stanoviska a v případě Gorkého přehodnotila svůj pohled na bezpečnost. Ve stejném čase však policie vydala negativní stanovisko pro téměř identický případ cykloobousměrky v ulici Opletalova.

Blýská se na lepší časy?

V Brně se dopravní opatření zvyšující bezpečnost, komfort a atraktivitu jízdy na kole nikdy příliš progresivně nerozvíjela. Od poslední výraznější vlny rozvoje cyklostezek, a to těch podél řek, uplynulo deset let. Za posledních několik let však Brno zažívá stagnaci, promarněné příležitosti a dokonce i regres ve formě pokusů o odstranění jíž existující infrastruktury. Mezi nejvýraznější promarněnou příležitost lze počítat rekonstrukce ulic Milady Horákové a Merhautovy z posledních let, v rámci kterých bylo možné vytvořit významnou radiálu vedoucí od Provazníkovy až na Moravské náměstí.

Nyní po tom nejvýraznějším regresu, kdy město několikanásobně prohrálo u soudu s pokusem odstranit cykloobousměrky, se situace vrací do jakéhosi normálu. Magistrát se opětovně dokázal postavit policii a jejím negativním stanoviskům, stejně, jako to dělal v minulosti. Například ani s cyklopruhy na ulici Kounicova brněnská policie nesouhlasila, avšak magistrát je navzdory nesouhlasu policie vytvořil. Naposledy se magistrát policii postavil kvůli cykloopatření v případě cykloobousměrky Matulkova v dubnu 2019, od té doby byl i nezávazný nesouhlas policie svatý, a magistrát v podstatě na požadavek policie odstraňoval cykloobousměrky, případně vůbec nevytvářel celou řadu cykloopatření, která za poslední dobu byla na stole.

V listopadu 2020 se situace snad vrací do starých kolejí, kdy si město dokázalo zdůvodnit a obhájit i přes nesouhlasné stanovisko policie, jak má vypadat dopravní organizace ve městě. Budeme doufat, že tímto tato krátká kapitola, která dovedla město až k soudu, končí, a magistrát bude opět pokračovat v rozvoji cyklodopravy. 

Nečitelná policie

Samotnou kapitolu představuje postoj policie, který je proměnlivý, špatně předvídatelný, a na který naráží projektanti nejen cyklooopatření. S většinou cykloobousměrek policie v Brně původně souhlasila, aby po mnoha letech jejich bezpečného fungování došla k úvaze, že nejsou bezpečné, aniž by to dokázala podložit jakýmikoliv daty. V případě Gorkého nejdříve souhlasila, posléze nesouhlasila, a nyní opět souhlasí. Ve stejný čas, kdy policie souhlasí s cykloobousměrkou Gorkého, tak nesouhlasí s cykloobousměrkou Opletalova, kde je přitom z pohledu policie stejná situace s levostranným parkováním. 

Základním podkladem pro navrhování cykloopatření je v česku dokument TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty. Jedná se o technické podmínky doplňující příslušné normy, které vydává Ministerstvo dopravy, a díky kterým lze navrhovat cyklistická opatření typizovaným způsobem splňujícím požadavky na bezpečnost. Tento dokument, ačkoliv je právně nezávazný, umožňuje dosahování shody mezi různými aktéry při navrhování dopravní organizace. Na přípravě těchto technických podmínek se podílelo i samotné Policejní prezidium ČR. Policie v Brně však podle opakovaných ústních vyjádření během jednání tento dokument neuznává, a je například proti jakémukoliv vyznačování ochranných cyklopruhů v Brně.

Zatímco v jiných českých městech najdeme policii jako skutečného partnera pro zvyšování bezpečnosti, zklidňování dopravy a pro ochranu těch nejzranitelnějších, brněnská policie a její stanoviska jsou pro projektanty a samosprávu zdrojem překážek, neporozumění a nepříjemných překvapení.

Napište komentář