Stavbou a otevřením podjezdu je po 20 letech konečně vyřešeno křížení svitavské cyklostezky se čtyřproudou Hladíkovou. Celou historii si můžete zopakovat zde. Město vybudovalo podél Svitavy cyklostezku, která se během dvou dekád stala páteřní trasou pro dopravní a rekreační cyklistiku, v místě křížení se čtyřproudovou výpadovkou na Olomouc však byla cyklostezka přerušena a lidé tak museli překonávat nebezpečné křížení. Nyní si křížení s Hladíkovou již lidé téměř nevšimnou díky cyklopodjezdu.

Jedná se o vyřešení kritického místa na jedné ze dvou existujících páteřních cyklotras v Brně. Tyto cyklotrasy nejsou pouze abstraktními čárami na mapě, ale jedná se o trasy na mnoha místech tvořené cyklistickou infrastrukturou oddělenou od motorové dopravy. Tyto dvě páteřní cyklotrasy vedou podél Svratky a Svitavy, k dokonalosti mají však daleko. Podívejme se na ta nejvíce kritická místa, která je potřeba na těchto dvou existujících trasách dále vyřešit.

Stav problémových míst byl ověřen podle magistrátní Mapy cyklistických opatření (vrstvy Navrhovaná cykloopatření, Cyklistické záměry) ke 2. 9. 2022. Nejblíže realizaci jsou podjezdy Vídeňské, Renneské a Heršpické, které budou vybudovány v rámci probíhající stavby protipovodňových opatření. V rámci vybudování mimoúrovňové křižovatky u Kamenolomu, jež je zařazeno do závazného plánu, bude pravděpodobně vyřešen bod č. 8. U ostatních bodů je řešení v horizontu 5 až 20 let. Samotné zpracování studie sice realizaci přibližuje, ale nezaručuje. U křížení Hladíkovy byla první studie zpracována již v roce 2003, otevření podjezdu nastalo ale až o 19 let později.

Budeme čekat půl století?

Vyjmenované body výše se týkají pouze dvou existujících páteřních tras vedoucích podél řek a těch nejvýraznějších bariér, které se na nich nacházejí. S tímto výčtem by bylo možné pokračovat pro řadu radiálních páteřních tras jako jsou:

  • Chodská, Botanická
  • propojení Bohunic přes Jihlavskou, Renneskou a Nové sady s centrem
  • východní radiála Křenová – Olomoucká – Řípská
  • propojení Lesné s centrem

Banální cyklopruh na Lidické bylo Brno schopné vymalovat po deseti letech. Na podjezd Hladíkovy jsme čekali dvacet let. S tímto tempem se dočkáme spojité, kvalitní sítě cyklistické infrastruktury pravděpodobně během následujících 50 až 100 let. Pokud se má projektová příprava a výstavba kvalitní cyklistické infrastruktury zrychlit, je potřeba aby magistrát znásobil lidské kapacity věnované této oblasti. Aktuálně má magistrát vyhrazeny 2 až 3 úvazky věnované cyklodopravě, ještě v nedávné minulosti to však byl pouhý půlúvazek. Letošní řada realizací (cyklopruhy Lidická, Křižíkova, podjezd Hladíkova a jiné) jsou výsledkem navýšení této kapacity. Brno má však výrazný dluh v rozvoji bezpečné, kvalitní a atraktivní cykloinfrastruktury, a aby tento dluh smazalo, bude muset výrazně navýšit lidské kapacity věnované cyklodopravě až k ekvivalentu deseti plných úvazků. Kvalitní pracovníky je však nutné náležitě finančně ohodnotit, z minulosti bylo zřejmé, že tabulkové platy v samosprávě jsou bariérou pro mnohé kompetentní lidi, aby byli ochotni pracovat pro magistrát.

One Comment

  • Pet. napsal:

    Lesná by se dala částečně vyřešit relativně snadnou úpravou třídy Generála Píky, kdy by se dva ze současných čtyř pruhů pro auta vyhradily pro cyklodopravu. Je tam i stavební oddělení, stačilo by vyřešit začátek na křižovatce s Lesnickou a konec na Halasáku (další otázka je, jak se na obě místa bezpečně na kole dostat). Stejně tama jezdí možná 15 aut za hodinu a není potřeba, aby tam byly čtyři pruhy…

Napište komentář