Změna za 20 let: Počet lidí na kole se v centru Brna téměř ztrojnásobil!

Klíčové poznatky:

• Počet lidí dopravujících se na kole v centru Brna v pracovních dnech stabilně roste – za posledních 20 let vzrostl téměř 3 krát.
• Město se nechová jako správný hospodář, ví, že lidé chtějí jezdit uvnitř města na kole, ale většinu prostředků investuje do cyklostezek v polích.
• Potřebujeme novou chráněnou infrastrukturu v centru, poslední ucelená a nedokonalá je z roku 1994 na ulici Botanická.

Podívali jsme se na data z ručního sčítání na reprezentativních profilech, které město Brno sbírá a zveřejňuje posledních 20 let a jsou zatím nejlepším ukazovatelem pro růst počtu lidí, kteří používají v sezoně pro své cesty po městě jízdní kolo. O tyto data se opíráme i proto, protože se sice Brno od roku 2020 pokouší zprovoznit automatizované sčítače, bohužel převážně neúspěšně.

Před dekádou jsme provedli analýzu časových řad z 21 reprezentativních profilů. Nyní zde přinášíme analýzu o 10 let delší, zahuštěnou (dřív se dělaly sčítání každých pět let, dnes jsou to co dva roky) a rozšířenou na 49 reprezentativních profilů zejména o profily z periferie a podrobněji rozdělenou na charakteristické skupiny: ulice centra (zjednodušeně území MČ Brno-střed, specificky radiály k Malému městskému okruhu, MMO) a ulice periférie (zjednodušeně periferních MČ k centru, specificky Radiály k Velkému městskému okruhu, VMO) a poříční stezky (vůči centru mají tangenciální polohu).

Víc a víc lidí na kole v centru, stagnace u řek

Hlavním poznáním je zrychlující se nárůst cyklodopravy v centru, kde za posledních 20 let vzrostl počet lidí jezdících na kole téměř 3 krát. Pokud jde o ulice periférie pak je za posledních 20 let narůst jen 1,5 krát. Všední dny na poříčních stezkách rostly výrazně do roku 2012 a poté již jen stagnují.

V kontrastu s růstem ve všední den, kdy se běžná mobilita obyvatel mísí s rekreačními aktivitami, je propad a stagnace o víkendu na poříčních stezkách. Ty, vzhledem ke své poloze, slouží primárně k rekreaci, protože nevedou k většině cílů obvyklých cest Brňanů. Poříční stezky prodělaly o víkendech strmý růst s vrcholem okolo roku 2014 (za 14 let 2,5×) s následným propadem k dnešku na úroveň roku 2008 (za 20 let 1,5×). Tento propad může souviset se změnou volnočasového chování (např. širší nabídka mimo Brno).

O víkendu je v centru města mírný růst (za 20 let 2×) následovaný od roku 2014 stagnací. V ulicích periferie Brna je po mírném růstu od roku 2008 patrná stagnace a od roku 2018 mírný pokles (za 20 let 1,5×). 

Počet lidí jezdících na kole v Brně roste

Jak víme, že roste počet lidí na kole v ulicích i stezkách? Mobilita ve městě je funkcí parametrů: počet lidí * počet vykonaných cest * volba dopravního prostředku * délka cest. Jelikož počet obyvatel, průměrný počet cest na osobu a délka cest jsou v čase relativně stabilní, musí tedy růst počet lidí, kteří si pro sovu cestu zvolí za dopravní prostředek kolo.

Investice v polích které nikoho neurazí.

Brno za 30 let proinvestovalo 66 % financí do poříčních cyklostezek, které běžné mobilitě slouží jen omezeně a jejich rekreační využití už zažilo vrchol a nyní pokleslo. Naopak v centru města zažívá cyklodoprava stabilní růst navzdory zmařeným rekonstrukcím páteřních městských tříd (Milady Horákové, Merhautova, Dornych, Cejl, Veveří, Úvoz), chabým investicím do cyklopruhů (Nové Sady, Kounicova, polovina Lidické), nebo dokonce pokusů o rušení infrastruktury (Mendlovo náměstí, centrum, Botanická, Zborovská). 

Potřebujeme chráněnou infrastrukturu v centru

Poslední “ucelený” úsek cyklostezky v centru byl naposledy realizován v roce 1994 v ulici Botanická a je i po rekonstrukci stále poplatná době svého vzniku. Cyklostezka před každým přechodem končí a pohodlná jízda je omezovaná tím, že je nutné dávat při kříženích s vozovkou přednost lidem v autech (nikoliv sesedat), tyto přejezdy mají zbytečné vysoké obrubníky a chybí jim příčné prahy. Navíc se nejedná o stezku s jednotným koncepčním řešením ale je mixem opatření spojených s chodníkem. Tahle stezka se však nachází na rovině a prochází poměrně hustou rezidenční zástavbou, proto je její oddělené řešení od vozovky ideální pro rodiny s dětmi a ty co se bojí jezdit mezi auty. Je poněkud trapné mluvit o realizaci staré 29 let jako o poslední realizaci, která naplňuje potřebu bezpečí pro širokou škálu lidí na kolech.
Potřebujeme chráněnou infrastrukturu a cyklodálnice na Štefánikově, na Křenové, na Benešově, na Pekařské, Údolní II. a na tř. kpt. Jaroše. Všechny tyto ulice mají hotovy své studie jak cyklodopravu zohlednit. Nelze čekat dalších 20 let na jejich postavení nebo na to až město těsně před realizací cyklodopravu z realizačního projektu vyjme.

Zdroje: Kartogramy ze sčítání z let 2001-2014 a 2016-2022, tabelárně zpracovaná data níže.