Obrubník odděluje chodník od vozovky, jde o schod o výšce 12-16 cm. V místech, kde se z chodníku vstupuje na vozovku, bývá však tento schodek snížen na minimum a je často doplněn přechodem pro chodce. Už v raných 90. letech jsme si určili, že pro bezbariérové řešení z pohledu chodce je jeho výška 0 cm, maximálně 2 cm a to zejména z důvodu bezproblémového odtoku vody po okraji vozovky do dešťové vpusti.[1] Reálně však je nutno počítat s 1-5 cm podle realizační stavební přesnosti a přihlížet i k dlouhodobým deformačním změnám vozovky. Ani současná výstavba změny k lepšímu nepřináší a prostý rozpor s legislativou se tiše přechází.

Obrubníky na cyklostezkách

Výše uvedené bezbariérové řešení chodníků je automaticky přejímáno na městské cyklostezky, ze kterých je ale také někdy třeba sjet a vydat se dále po vozovce. Při přejezdu 2-5 cm obrubníku na městském kole ucítí jezdec nepříjemný náraz, který zdravotně zatěžuje páteř a zápěstí. Když takový obrubník potká člověk na kole jeden za kilometr, snadno se nad něj povznese. Pokud však cyklostezka křižuje vozovku, jde o dva obrubníky, s ostrůvkem uprostřed vozovky hned o čtyři. A tak lze v Brně na 2km cyklostezce Botanická-Chodská potkat okolo 35 snížených obrubníků se schodem ~2 cm.

Srovnání vlastností silničních obrubníků rovných vhodných k zapuštění nebo s šikmým nášlapem (rampou). Špatné řešení pomocí nájezdového obrubníku s poloměrem zaoblení 50 mm. [pdf, dwg]. Výrobci šikmých obrub Boecke, Berding a Meudt.

Správné řešení

Správné řešení je zapuštěný obrubník se schodem 0 cm. Tam, kde je nezbytné zajistit odvodnění vozovky u obruby, lze využít šikmý obrubník. Princip zapuštěného obrubníku je běžně používán v pěších a obytných zónách, stavebně řešených příčných zpomalovacích prazích, chodníkových přejezdech a zvýšených křižovatkách, tedy všude tam, kde je jedna výšková úroveň ulice. Šikmý obrubník je opatření běžně užívané v Německu.

  • Projekční řešení beton [2]
    • Zapuštěný silniční obrubník ozn. dle Rochly** ABO 2-15 (b=12-15 cm, h=25 cm), je v řezu mírně zkosený se zaoblením místo hrany o poloměru 15 mm, výška nášlapu nad vozovkou +0cm.
    • Nebo zapuštěný chodníkový obrubník ozn. dle Rochly** ABO 13-10 (b=10, h=15cm), je v řezu obdélníkový s jednou hranou zkosenou o 5-10 mm, výška nášlapu nad vozovkou +0cm. Ten se uplatní zejména tam, kde nebude navazovat na jiný silniční obrubník.
    • Nebo Šikmý obrubník německých výrobců (b=15 cm, h=19-22 cm) Boecke: Querungshilfe type III, Berding: Schraegstein Nullabsenkung nebo (b=30 cm, h=17-20 cm) Meudt: Bordsteinsystem für Nullabsenkung.
  • Projekční řešení kámen [3][4]
    • Běžný silniční obrubník řady OP, jde typicky o OP3 se zkosenou hranou o 5 mm, výška nášlapu nad vozovkou +0 cm.
    • Nebo šikmý obrubník dle požadavku projektanta, neboť kamenné obrubníky jsou předmětem poptávkové tj. kusové výroby.
  • Skutečné provedení se děje až na stavbě
    • Stavba vyžaduje dozor a dohled navrženého řešení. Jen pečlivý autorský dozor projektanta a technický dohled investora na prováděním tohoto detailu obruby zajistí vhodné provedení a použití  předepsaných výrobků.
  • Řešení dodatečné
    • Vhodné dodatečné řešení prakticky neexistuje, rozdíl výšky do cca 1 cm lze zalít tekutou asfaltovou směsí. Efekt se dostaví snad jen při netypickém (a o to více nebezpečném) podélném najíždění na obrubu (viz. obr. Mendlovo nám.). Vyšší výškové rozdíly lze řešit jen přílepky zasahujícími do vozovky nebo odfrézováním materiálu obruby.

Nesprávná řešení

Hrubě chybným řešením je ponechání obruby v základní úrovni chodníku, což se v dnešní době již nestává, ale přesto s takovými relikty z přelomu století tu budeme ještě pár let žít (Kamenice, Purkyňova).

Nevhodným postupem je využití nájezdového obrubníku  standardně používaného u bezbariérových úprav, vjezdů k nemovitostem a stavebně řešených parkovacích stání. Jde zejména o problematické velké zaoblení hrany o poloměru 50 mm, které neumožňuje dotáhnout živici až k vrcholu a obrubník tak zapustit na nášlap 0 cm.

Zdroje a poznámky

$ Často také odděluje různé povrchy např. skládanou dlažbu a hutněnou živici, nebo dopravní režimy pěší a obytné zóny nebo stavebně řešené příčné prahy.
** M. Rochla ve Stavebních tabulkách nazývá místo dvojice základních typů obrubníků silniční/chodníkové slovní dvojici chodníkové/záhonové.
[1] https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-174
[2] Milan Rochla: Stavební tabulky, str. 258, STNL 1989, 5. vydání.
[3] http://www.zednicek.com/cs/slovnicek-pojmu/61-obrubnik-op3
[4] http://www.spsks.cz/wp-content/uploads/2013/09/TZK-1.pdf#page=31

Napište komentář