Neprůjezdnost Brna vyřešíme cyklostojany

Na konci srpna 2011 jsme vydali článek „Změny v mozaice městských ulic„, který mapoval letošní většinou promarněné příležitosti v Brně. Napsali jsme proto dopis, kde jsme připomínali, že v Brně  se rok od Generelu cyklodopravy Brno stále přešlapuje na místě.

Náš dopis

Náš dopis (dopis_kotzian20110830.pdf) adresovaný 30.8.2011 náměstku Kotzianovi obsahoval dotazy na:

• slíbené ale nerealizované nebo zastavené akce: dokončená rekonstrukce ulice Joštova II/Údolní, průjezd pěší zónou, přejezd ulice Hladíkova, cyklopruhy Kounicova, pokračování cyklostezky Krematorní, cyklostojany v centru
• příležitosti: započatá rekonstrukce ulice Pionýrská, připravované rekonstrukce ulic Minská, Horova, Milady Horákové
• promarněné šance: nerealizovaný přejezd Vídeňská v rámci úprav mostu, zhoršující úpravy křižovatky Jihlavská x Osová
• z toho vyplývající nerespektování Generelu cyklodopravy na městských akcích a hledání možnosti zlepšení např. zřízením funkce cyklo-koordinátora
• navýšení rozpočtu pro cyklodopravu na úroveň dotací MHD a jejího formální zavedení do rozpočtu města na rok 2012

Odpověď

Pan Kotzian nám 23.9.2011 odpověděl dopisem (Dopis_cyklodoprava_23-09-11.pdf). Stručně sumarizujeme jeho odpovědi a doplňujeme komentářem:

Slíbené ale nerealizované nebo pozastavené akce

• Dostupnost a průjezd pěší zónou stále není v plánu. Město, ale připravuje stojany na okraji pěší zóny, zbytek hravě dojdete pěšky. To, že všechna krajská města mají (nebo příští rok budou mít) vjezd pro cyklisty do pěší zóny není argument, protože Brno je specifické.

Komentář BNK: Pěší zóna jako přes den uzavřená překážka  s jedinou legální objízdnou trasou po Kolišti nebo Husové je stejně nebezpečná jako raritní i na poměry ČR, o západu nemluvě. Myšlenka, že lékem budou nové stojany na okraji pěší zóny, je lichá a inspirovaná parkováním v centru nežádoucích aut. Lidé na kolech totiž chtějí do centra nebo skrz něj projet asi v počtu dvou stovek denně. Na rozdíl od tisícovky denně do centra vpouštěných aut či stovek vozů MHD a TAXI.

• Projekt na slíbený přejezd ulice Hladíkova nebyl schválen vlastníkem komunikace a Policií ČR. Chtějí-li cyklisté bezpečné překonat Hladíkovu mohou se projít 10 minut přes přechod.

Komentář BNK: Stezka podél Svitavy byla zbudována v roce 2006, přejezd byl vynechán z finančních důvodů. Dnes tu denně 800 lidí přebíhá silnici nebo si má prodloužit cestu o 10 minut. Je-li průměrná délka cest na kole 12 km, tak to znamená jako by jezdili o 1/4 dále. Od roku 2010 je znovu projektován a dosud nedokončen projekt na přejezd. Bude Brno prosazovat své zájmy nejen v Dobrovského tunelech ale i na Hladíkové?

• Cyklopruh na Kounicové bude (bez časového určení), ale jen na dílčích úsecích.

Komentář BNK: Cyklopruhy byly slíbeny již před půl rokem. Vyprojektování trvá týdny a projednání měsíce. Proč stále není jasné, kdy pruhy budou a co budou dělat cyklisté mimo dílčí úseky?

Příležitosti

• Na Pionýrské, Minské, Horově, Milady Horákové není dost místa pro cyklopruhy. Některé ulice jsou moc úzké, jinde je potřeba místo pro auta a nebo jde jen budování kanalizace (ulice se vrátí do „původního stavu“ s úplně novými chodníky a vozovkou)

Komentář BNK: Na městě už předem ví, že nic nepůjde. Cyklopruhy totiž nejsou jediným opatřením, které lze udělat. V úvahu připadá např. piktokoridor, nepřímé levé odbočení, cyklo-obousměrka, prostor pro cyklisty na křižovatkách nebo jen prosté zklidnění motorové dopravy. Navíc na Milady Horákové si už město nechalo vypracovat studii s cyklopruhy alespoň na části této ulice jako spojnici  mezi Moravským nám. a třídou kpt. Jaroše.

Promarněné šance

• Na ulici Joštové II/Údolní (Komenského nám.) prý průjezd cyklistů nebude, neboť  je v okolí hodně aut, MHD a chodců. Tak vyplynulo ze zadání a vyjádření Policie ČR. Tento problém se prý vyřeší zbudováním stojanů slíbených již před půl rokem.

Komentář BNK: Podle našich informací bylo dohodnuto, že není třeba činit žádné speciální opatření pro cyklisty jen povolit průjezd. Nakonec však zřejmě ze slibu sešlo. Když totéž bylo možné na výrazně zatíženějších přestupních zastávkách Joštova/Česká, proč to na méně vytížené Joštově/Údolní nejde? Jak má problém uzavřené ulice vyřešit osazení stojanů, nebo jak k nim někdo dojede, nám není jasné.

• S úpravou křižovatky Jihlavská x Osová byla zvýšena bezpečnost a plynulost a v úvahu pak bylo vzato více faktorů.

Komentář BNK: Podle obecně závazných předpisů a norem je nezbytné v provozu zohlednit i pohyb cyklistů. Jak mohlo dojít ke zvýšení bezpečnosti, když se pro cyklisty z nepříjemného místa stal adrenalinový zážitek? Jak je možné, že změna financovaná Brnem je v rozporu s požadavky Generelu?

Koordinátor  a generel

• Cyklo-koordinátora není v Brně třeba. Na městské akce si vystačí Odbor dopravy MMB a na silnicích I až III. třídy si vše řídí Ministerstvo dopravy a Krajský úřad. Hlavní problémy rozvoje cyklodopravy jsou peníze, úzké ulice a Policie ČR, které koordinátor nevyřeší.

Komentář BNK: Problémem rozvoje nejsou chybějící peníze, ale peníze, které se neefektivně vynakládají. Koordinátor je specialista, který může mnoho věcí usměrnit a vyjednat i např. s Policií ČR, krajem i ministerstvem. Není pravdou, že Brno nemá vliv na stav krajských a státních silnic, neboť se vyjadřuje ke každé stavbě a úpravě může požadovat patřičné požadavky. Cyklo-koordinátora má 9 ze 13 krajských měst, za jak dlouho budeme zase poslední?

• Generel cyklodopravy je příliš „ambiciózní“ (vyjádření pro Deník, 29.9.2011)

Komentář BNK: Nejprve cyklisté poslouchali, že jsou jejich plány „smělé“ (cca 2005), pak „Brno je specifické“ (cca 2007) a  „počkejte si 2 roky na Generel cyklodopravy“ (cca 2009).  Teď když Generel máme, je zase moc „ambiciózní“. Kruh se uzavírá a opět budeme smělci.

Rozpočet

• Zvýšení ročních peněz cyklodopravy (700 Kč/rok na cyklisty) na úroveň MHD  na  6-7.000 Kč/rok na cestujícího) je podle náměstka jako srovnávat fotovoltaické a konvenční elektrárny. Příští rok bude pro rozpočet nejhorší vůbec a jak to bude doopravdy nelze slíbit. Rozhodně se ale můžeme těšit na 20km nové kanalizace. Nelze striktně rozdělovat investice do cyklo-turistiky a cyklo-dopravy.

Komentář BNK: Když Brno nepřálo cyklodopravě v dobách hojných, v dobách zlých to asi nebude jednodušší.
Cyklo-turistiku a cyklo-dopravu rozlišovat lze a dokonce to při návrzích projektanti zohledňují: turistika spojuje atraktivitu cílů a rekreační charakter jejich spojení. Naproti tomu doprava hledá bezpečnou, nejkratší a nejrychlejší plošnou obsluhu obydleného území. S jistou mírou doprava s turistikou sdílí svoji infrastrukturu. Avšak letos v Brně stavěné turistické stezky nemají pro dopravu význam, neboť výstavba druhé a třetí souběžné stezky v jednom úseku řeky Svratky lidem při cestě do práce úlevu nepřinese.

Srovnávat cyklisty se slunečními elektrárnami kulhá na obě nohy. Na to, že se v zimně  jezdí na kole si stačí zajet virtuálně do cyklisticky vyspělé Břeclavi či Hodonína, statisticky je to vyjádřeno v našem článku. Ke srovnání cyklodopravy a MHD samozřejmě racionálně lze:
příspěvek na jednoho cestujícího za rok 2011 = příspěvek města/(podíl uživatelů × lidí ve městě × využití v týdnu)
příspěvek na jednoho cestujícího MHD za rok = 1.664.000.000 Kč/(63% × 500.000)= 6.763 Kč
příspěvek na jednoho dopravního cyklistu za rok = 3.000.000 Kč/(1% × 500.000) = 774 Kč
Pokud bychom uvažovali vliv sezónní neúdržby cyklistických povrchů v Brně na celoroční průměr 50-75%, pak je částka na sezónní provoz cyklistů 1.548 Kč, což je stále 4 násobně méně.
Jak se vám líbila odpověď náměstka Kotziana? Máte k tomu co říct? Napište to do diskuze pod článek nebo lépe přímo panu náměstkovi.

Odkazy

• Dopis Brno na kole: dopis_kotzian20110830.pdf
• Dopis p. Kotzina: Dopis_cyklodoprava_23-09-11.pdf
• Robert Kotzian, kandidáti na primátora září 2010
• zimní Břeclav 2010
• Kolik lidí jezdí na kole v Brně

Galerie Hladíkova

[vimeo 31074182] [nggallery id=42]