Uběhly 4 roky a nastal čas spočítat výsledky působení současných politiků (2011-2014). Proto se pojďme podívat co nám naslibovali a co splnili.
1. zprůjezdnit centrum: nesplněno
2. investovat 9 milionů Kč na území Brna-střed: nesplněno ze 2/3
Zprůjezdnit centrum – nesplněno
[singlepic id=1200 w=320 h=200 float=right] Zprůjezdnění centra bylo slíbeno lídry stran napříč politickým spektrem v roce 2010. Náměstek Kotzian, pod něhož problém po volbách spadal, se k řešení přihlásil. Nechal zadat studii, která nenalezla žádné překážky, dotčené orgány se vyjádřily kladně. Nicméně k žádné realizaci, zkušební či trvalé, dílčí či úplné, přímé či objízdné, nebylo dosud přistoupeno ani nakročeno.Využít 9 milionů Kč na potřeby lidí na kole na území Brna-střed – nesplněno ze 2/3
[singlepic id=1545 w=320 h=200 float=right] V roce 2012 byly náměstkem Kotzianem slíbeny každý rok 3 mil. Kč na dopravní opatření. Ty, které by se nestihly proinvestovat, měly být převedeny do následujícího roku. Celkem tedy mělo být na potřeby cyklistů využito 9 mil. Kč, proinvestováno však bylo jen 3 mil Kč. Nicméně je to alespoň více, než v minulém volebním období, tj. 1 mil. Kč, kdy se na postu náměstka pro dopravu schovával proslulý Ladislav Macek a s tvrzením, že některé ulice jsou moc široké, jiné moc úzké.Za klíčové změny považujeme cyklopruhy v ulicích Kounicova a Úvoz. Dále se podařilo zlegalizovat obousměrný průjezd cyklistů asi 15 jednosměrkami. Přestože zmíněné cyklopruhy v ul. Kounicova byly za pouhé 2 měsíce vyprojektovány, schváleny a natřeny, většina klíčových ulic se příhodné proměny nedočkala (Bratislavská, Lidická, Křenová, Jihlavská, Vídeňská, Úvoz II., Kotlářská, Pionýrská, přejezdy Hladíkova, Cejl, Vídeňská). Celková investovaná částka se výrazně nezvýší, ani pokud se do konce roku stihne zobousměrnění Běhounské, Petrské, Radnické, Panské a Vohnoutovy.
Zdroje
Podrobně jsme sledovali změny infrastruktury [8/2011][12/2011][9/2012][6/2013][9/2013][12/2013][BS2014] a na jejich základě jsme vše spočetli do jedné [tabulky]. Účastnili jsme se předvolební debaty [9/2010]. Napsali jsme několik dopisů, na část jsme dostali odpověď, absolvovali jsme 6 jednání s náměstkem (případně i s jemu podřízenými úředníky) [5/2011][6/2011][11/2011][4/2011][3/2013][12/2013]. Dále odpovědi na otázky p. Kotziana, předvolební slib o centru.
Chronické problémy mobility Brna
[singlepic id=1350 w=320 h=200 float=right] Zřejmě už skončila éra snadného asfaltování polí za městem nebo paralelních poříčních rekreačních stezek za dotační peníze (53 mil. Kč za léta 2007-2010, 41 mil. Kč za léta 2011-2014) a zbytečných mostů (lávka Hněvkovského 14 mil Kč). Přívody peněz ještě zcela nevyschly, ale město už nemá kam peníze vylívat a kde stříhat pásky. Zato máme republikový rekord, tři cyklostezky vedle sebe na jednom úseku (2× Hněvkovského, 1× Dufkovo náb.).Celé volební období bylo podřízeno úsporám, které se nesly v podobě mántry 2 000 mil. Kč utopených v kanalizaci. Kanalizace je bezpochyby potřebná, ale když jsou v desítkách rozkopaných ulic vytvořeny zcela nové vozovky a chodníky (MČ Bohunice, Tuřany, Ivanovice, Žebětín), nemohly by být přizpůsobeny i pro pohyb cyklistů ?
Ve městě Brně byly postaveny Dobrovského tunely za obrovských 12 000 mil. Kč, přesto nebyla v centru provedena žádná kompenzační opatření (zklidňování, snížení počtu pruhů) za jednostrannou podporu motorové dopravy. (více BNK)
[singlepic id=1332 w=320 h=200 float=right] Jedno z nejhorších míst, kde se pohybuje nejvíce lidí (cca 100 000 lidí/den) je ulice Nádražní, která naplňuje smutné pravidlo: „Čím více lidí prostranství používá, v tím horším je stavu“. Dílčí změny lze očekávat až po rekonstrukci ulice Benešova, ta je ale v nedohlednu. (více Gebrian)
V prováděných stavbách veřejných prostranství, jako je ulice pro výzkumný areál CEITEC, tramvaj v ul. Dornych, úpravy Jihlavské, rekonstrukce Joštovy u FSS, M. Horákové, Cihlářské, Pionýrské, Rostislavova nám. nebo připravovaná rekonstrukce Horovy a Bubeníčkovy, není město schopno zohlednit potřeby cyklistů. Přestože jsme bravurně zvládli zapracovat soudobé technologie inteligentních semaforů, tichého asfaltu, dopravní telematiky, obměny vozového parku, projekce dopravy stále čerpá z iluzí 60. let: „Napřed auta, pak MHD, parkování a zbytky místa na chodníky.“ To, co nám schází, je návrh podle potřeb kompletní ulice, ulice s pobytovou a obslužnou funkcí, méně sběrnou a tranzitní, s upřednostňováním slabších a skromnějších druhů mobility.
Během oprav a uzavření ulic je naprosto běžně zaváděna výluková hromadná doprava, objízdné trasy pro motoristy, ale řešení objízdné trasy vhodné pro kola je pro Odbor dopravy je dosud zcela nepředstavitelné. Taktéž debata o elementární zimní údržbě je v Brně dosud utopií.
[singlepic id=1534 w=320 h=200 float=right] Během dekády se parkování zcela vymklo z obrubníků. Je možné nechat auto beztrestně stát kdekoliv, ať již jde o křižovatky, přechody, chodníky, zeleň, jen silnice je svatá, tam se přeci jezdí. Zatímco chůze na zastávku v délce 6 minut a jízdenka za 25 Kč na hodinu v plné tramvaji jsou považovány za normální, zaplatit za 6 minut vzdálený prázdný parkovací dům 25 Kč/hod je naprosto nemyslitelné (např. tř. kpt. Jaroše). Nové parkovací domy Janáčkovo divadlo a Kopečná, kde cena výstavby jednoho stání činila 800 tisíc Kč (bez ceny pozemku – celkem 300 mil. Kč za 380 míst, resp. 66 mil. Kč za 88 míst) nejsou kompenzovány odstraněním stání na povrchu, někde se dokonce rozšiřují (např. Kounicova). Generel parkování, na který všechny strany před volbami poukazovaly jako na klíč k řešení, se stal jen větrným mlýnem na papír. (více Machoparking, Kašpárek)
Formálně se Brno stalo členem lobbistické organizace Cykloměsta, ale nijak to ve městě ani v komunikaci s ním občan nepozná. Přestože na magistrátě sedí na každých 1500 vozidel jeden úředník, pro průměrně 6 tisíc lidí, kteří se pravidelně účastní mobility na kolech, se nenajde oficiální zastánce, cyklokoordinátor. Na kolik lidí na zlepšování chodníků by měli za stejných podmínek nárok pěší, se pokuste uhodnout sami.(více Cykloměsta)
Platné dopravní dokumenty v Brně
Dopravní politika MMB, schváleno 1998, [ zdroj ]
7.1. Město Brno bude dosahovat zvýšení podílu cyklistické dopravy na celkové přepravní práci.
7.2. Bude prosazována realizace ucelené sítě cyklistických tras. Za nejdůležitější jsou považovány údolnicové trasy podél řek Svratky a Svitavy.
7.3. Cyklistické trasy budou navazovat na regionální, republikovou a dolnorakouskou síť cyklistických stezek.
7.4. Při projektování cyklistických stezek a pruhů se bude vycházet z místních podmínek
Strategie pro Brno, schváleno 2012, [ zdroj ]
2.1.3. Budování sítě cyklostezek a turistických tras na území města i s ohledem na chráněná území
5.1.2 Podpora všech druhů opatření k zajištění dopravní bezpečnosti (chodců, cyklistů)
Generel cyklodopravy, schváleno 2010, [ zdroj ]
Generel identifikuje sedm hlavních směrů, kde je třeba pracovat na zlepšení. Jedná se tedy o komplexní strategii, nejde o izolovaná opatření. Pouze synergie těchto opatření vede k úspěchu, tedy k naplnění cílů generelu. Tato opatření jsou:
1) Spojitá síť cyklotras
Jedná se o nabídku rychlých, přímých a bezpečných spojení k nejdůležitějším cílům. Tyto trasy jsou pak rozděleny dle charakteru nutných úprav (stavebních, nestavebních). Získá se tak jednoznačný přehled, kde je možno postupovat rychle a ihned realizovat, a kde je třeba urychleně přistoupit k projektové přípravě.
2) Průchodnost
Pro cyklistu je životně důležité moci se plynule pohybovat v dopravě. Proto se cykloplán soustředí na přednostní úpravu cyklodopravy v křižovatkách, které se nacházejí na hlavních trasách. Zlepšení podmínek na křižovatkách značně přispívá k rychlému, lehčímu a bezpečnému pohybu po městě.
3) Parkování a půjčovny kol
Více cyklistů v ulicích vytváří potřebu adekvátních parkovacích podmínek, zejména u cílů cest, tedy v centru města.
4) Bezpečnost
Cyklisté jsou nejvíce ohroženou skupinou uživatelů ulic a silnic. Zásady dopravní bezpečnosti musí být zohledněny, jednak při realizaci opatření na komunikacích (v ulicích), také je třeba působit na veřejnost v rámci kampaní, školení, ale i restrikce.
5) Více druhů dopravy – svoboda volby
Svoboda volby mezi různými dopravními prostředky, zejména kombinovatelnost jízdního kola s městskou a příměstskou dopravou, zvyšuje svobodu pohybu obyvatel a vzdálenost dojezdu. Cykloplán tak řeší nejen dopravní těžkosti ve vlastním městě, ale i v okolí.
6) Správa a údržba
Uživatelé jízdního kola jsou více než jiní účastníci provozu omezováni vadami povrchu komunikací, nečistotami a podobně. Proto je důležité více se soustředit na údržbu cyklotras (ve všech jejich podobách) a sladit ji s údržbou ostatních komunikací.
7) Otevřenost, dialog, informovanost
To, jak město komunikuje s veřejností, která používá jízdní kolo k pohybu po městě, je jednou ze známek, jakou prioritu jim dává. Dostatek informací, mapy, značení, kampaně, billboardy, loga kola na vozech MHD a samotná jasně viditelná infrastruktura, to vše (a nejen to) je důležitou součástí vstřícné politiky města směrem k cyklistům.
Musím říct, že větší snůšku pitomostí jsem dlouho nečetl, aneb po vzoru vůdců z Automatu si vezmeme jen to, co se nám hodí, to co se nám nehodí (auta) z toho uděláme největší zlo světa, hezky si přihřijeme polívčičku a hlavně mluvíme za imaginární občany. Ještě to chce zapracovat na těch dotacích z eráru a pak to bude Automat2 jako vyšitý. Už jenom vyžadovat cyklopruhy na ulicích kam se nevejde ani normální doprava je ubohost. Nakonec Kounicova, kde se touto ptákovinou zcela znemožnila práce zásobování nebo poště, mluví o inteligenci těch, co se snaží tvrdit o tom, že kolo je plnohodnotný dopravní prostředek. proč teda nejezdí cyklisti po té Kounicově a otravují chodce a řidiče v souběžných ulicích často v protisměru? Proč nevysvětlíte svým ovečkám třeba na těch cyklojízdách (které nemají žádný jiný cíl než blokovat dopravu a mastit si vlastní ego) jak se mají na tom kole chovat, že po chodníku se nejezdí (nebo když už tam někdo jede že nemá jezdit jako hovado na kole), že z vedlejší se autům dává přednost a ne jim tam vlítnout úmyslně atd… chcete aby vás řidiči respektovali, chcete aby veřejnost byla těmto aktivitám nakloněna a přitom se chováte jako hovada sami a ještě to vydáváte „za lepší město“. Kdyby lidi chtěli na těch kolech (nejen) v Brně jezdit, tak jezdí. Preferují MHD a auta, tak se s tím smiřte a aspoň se naučte jezdit podle předpisů.
Auta jsou platnou součástí dopravního systému ve všech městech, která dáváme za vzor. Naším cílem je mít rovné příležitosti pro svobodnou volbu dopravního prostředku. Autem jezdí také 1/3 účastníků cyklojízdy. Zásobování Kounicovy je nadále možné s v souladu se zákonem 361/2000 Sb. Co se týče blokování dopravy obraťte se na Policii ČR, ta zajišťuje provedení cyklojízdy. Souhlasím, že kultivace a humanizace veřejného prostoru i diskuze je našim společným cílem.
Zato máme republikový rekord, tři cyklostezky vedle sebe na jednom úseku (2× Hněvkovského, 1× Dufkovo náb.).
Prosím pěkně, co je špatně na tom, že vedle řeky vedou dvě cyklostezky. Bylo by dobré se tam někdy podívat, pak byste zjistili, že obě cesty využívá poměrně dost cyklistů a také bruslařů a ta jedna cyklostezka prostě nestačila 🙂
Špatné by na tom nebylo nic, kdyby město netvrdilo, že nemá peníze na levnější úpravu ulic, kde jezdí ve všední den stejné počty cyklistů v běžném provozu jako u řeky (Lidická, Veveří, Křenová, Jihlavská). Velmi často to totiž funguje opačně, postaví se nová cyklostezka/cyklopruh a natáhne novou dopravu, která před tím neexistovala nebo se realizovala jinak, jinudy.
Prosím vás a jak nacpete (zbytečný) cyklopruh třeba na Veveří (zbytečný proto, protože je v Kounicově nebo cyklistovi by upadli nožičky ujet o pár metrů dál? Řečeno vaší rétorikou na řidiče aut), když tam vedou koleje a zbývá úzký pruh pro auta, který tak tak vyhovuje normě? Jak tam teda vleze cyklopruh, rád se nechám poučit. Mohl by být třeba na kolejích ne? Navíc stejně jezdíte po chodnících mezi lidmi, tak na co cyklopruhy?
Na vaše pochybnosti naleznete odpovědi ve schválené územní studii, Generel cyklodopravy http://www.brnonakole.cz/generel-cyklisticke-dopravy/