Skip to main content

Shrnutí

  • proaktivní přístup měst k bestanicovým bikesharingům se vyplatí
  • město může získat cenná prostorová data o mobilitě, ze kterých může vytvořit otevřená data
  • město vytváří páku na zajištění kvalitního zákaznického servisu a servisu kol
  • předchází se problémům s nevhodným parkováním kol

Článek původně vyšel na platformě pro chytrá města City:One.

Bezstanicové systémy bikesharingu táhnou světem. Bikesharing je veřejná půjčovna kol určená ke krátkodobým výpůjčkám mnoha uživatelů. Tradiční bikesharingové systémy spoléhaly na stanicový systém, kdy si uživatelé kola půjčovali z pouličních samoobslužných stanic, a také je do nich vraceli. Stanicový bikesharing se typicky neobejde bez finanční podpory města. V posledních letech je však na prudkém vzestupu bezstanicový bikesharing, jehož masový typ se zrodil v Číně, kde jeho provozovatelé vysadili do ulic již miliony kol. Dnes tento typ bikesharingu ve větším měřítku přichází i do Evropy, a často nezávisle na vůli městských samospráv.

Spása nebo hrozba?

Bezstanicové bikesharingy jsou často vnímány rozporuplně, buď jako spása, anebo jako hrozba. Jako spása působí z několika důvodů. Jsou nejčastěji provozovány bez jakékoliv finanční spoluúčasti města a město tak získává systém bikesharingu „zdarma“. S bezstanicovým bikesharingem nejsou spojena žádná politická rizika na rozdíl od stanicových systémů, kde političtí reprezentanti mohou nést zodpovědnost za funkčnost systému a vynaložené finanční prostředky. V neposlední řadě bezstanicový bikesharing představuje naději na zvýšení podílu cyklodopravy na dělbě přepravní práce a odlehčení přetížené motorové dopravě a ovzduší města.

Extrémní případ konkurečního boje v Číně mezi operátory Ofo a Mobike – chodník zaplavený tolika koly, že nelze komfortně projít.

Bezstanicový bikesharing je ale vnímám i jako hrozba, a to pro veřejný prostor, chodce a samotné uživatele bikesharingu. Taktika některých provozovatelů bezstanicových bikesharingu spočívá v zaplavení města jízdními koly. Během několika dnů může (typicky čínský provozovatel) ve městě vysadit několik tisíc až desítek tisíc jízdních kol s cílem dosáhnout dominantní pozice mezi uživateli. S „výsadkem“ tohoto typu se pak pojí několik problémů. Tato bikesharingová kola jsou vnímána jako parazitující na veřejném prostoru a městském mobiliáři. Buď zabírají místa obyvatelům měst u cyklostojanů, anebo jsou parkována na nevhodných místech. Někdy mají blokovat cestu pěším na chodníku. Ale ruku na srdce, často se jedná spíše o konzervativní pohoršení, neboť v porovnání s automobily parkujícími na chodnících a veřejných prostranstvích se jedná o spíše zanedbatelný prohřešek.

Nejzávažnější problém je ale vyšší míra vandalizace a zajištění dostatečné technické kvality kol v ulicích a jejich bezpečnosti. V čínských městech bylo v roce 2017 až 19 % bezstanicových bikesharingových kol poškozeno a z těchto kol se stává pouliční odpad. Vysoká míra poškozených kol je dána tržní taktikou největších provozovatelů spočívající v masivním výsadku kol a jejich doplňováním, součástí této taktiky ale nemusí být technický servis zaručující, že v systému jsou pouze kola v bezvadném technickém stavu. Poškozená kola se tak v nejhorším případě mohou stát i ohrožením bezpečnosti pro uživatele kola.

Proaktivní přístup města

Bezstanicové systémy bikesharingu jsou pro většinu měst novým fenoménem a města nemusí vědět, jak se k nim postavit. Ty šťastnější města jsou nejprve kontaktovány zájemcem o provozování systému ve městě, ty méně šťastná města se jednoho dne probudí do nové bikesharingové reality, aniž by o tom cokoliv dopředu věděla. Naštěstí se můžeme inspirovat u dvou zahraničních měst, které se rozhodly využít nové příležitosti bezstanicového bikesharingu ve prospěch města a jeho obyvatelů v maximální možné míře. Těmito městy jsou Seattle a Londýn, která nastavují pravidla provozování bezstanicových bikesharingů, aby byla zaručena nejvyšší kvalita této služby.

V Seattlu nyní provozují kola tři operátoři, LimeBike, Spin a Ofo. Každý z nich provozuje ve městě 2 až 3 tisíce kol podle pravidel, která Seattle stanovil. Foto GeekWire/John Cook.


Seattle od června 2017 uděluje oprávnění k provozování bikesharingu na území města. Operátor bikesharingu ucházející se o oprávnění se zavazuje dodržovat městem definovaná pravidla v několika oblastech. Provozovaná kola musí splňovat legislativní požadavky a operátor musí zajistit funkční způsob, kterým uživatel může informovat o potřebě servisního zásahu. Kola musí být parkována tak, aby nepřekážela chodcům a neblokovala zúžená místa, operátor musí nevhodně zaparkovaná kola po výzvě přeparkovat. Operátor musí zajistit nepřetržitou zákaznickou podporu na telefonu. Operátor začíná s 500 koly během prvního měsíce, a pokud provozuje systém podle pravidel, může flotilu během druhého měsíce navýšit na 1000 kol a během třetího měsíce na 2000 kol. V dalších měsících pak může provozovat i více než 2000 kol.

Nejzásadnější inovace Seattlu se ale týká sdílení dat z bikesharingu. V rámci oprávnění k provozování bikesharingu se operátoři zavazují městu poskytovat data ze systému – aktuální polohu kol, záznamy z uskutečněných cest (start, cíl, doba a délka cesty). Jedná se o klíčový pokrok. Seattle disponuje daty ze všech aktuálně provozovaných systémů a může poskytnout živá data o poloze kol jako otevřená data veřejnosti. Zároveň získává data o pohybu lidí a může tak lépe plánovat mobilitu ve městě. Všechna data jsou anonymizovaná a ochrana osobních údajů uživatelů systémů je zaručena.

Singapurský bikesharing Obike dorazil do Londýna v červenci 2017. Během následujících měsíců jej následovali čínští operátoři Mobike a Ofo a irský operátor Urbo. Foto Laura Laker.

Londýnská pravidla se liší jen v některých ohledech. Na operátory bikesharingu jsou také kladeny požadavky na zajištění náležitého technického stavu kol a bezproblémového parkování. Po operátorech je navíc požadována schopnost redistribuce kol pro případ hromadění kol na různých místech. Operátoři také musí poskytovat nepřetržitou zákaznickou podporu na telefonu, ale i prostřednictvím aplikace také rady o správné jízdě na kole (bezpečná jízda v provozu a dodržování pravidel). I v Londýně se operátoři zavazují poskytovat data o uskutečněných jízdách pro lepší dopravní plánování ve městě.

Cílem bikesharingové politiky v Seattlu a Londýně je zajistit kvalitní službu a bezproblémový provoz systémů bezstanicového bikesharingu ve městě. Toho je dosahováno primárně skrze požadavky na technický stav kol a jejich soulad s legislativou, zavázání se k potírání nevhodného parkování kol a včasnému zásahu pro nápravu nahlášeného nevhodně zaparkovaného kola, poskytování zákaznické podpory a sdílení dat o aktuální poloze kol a uskutečněných cestách. Je však otázkou, zda středoevropská města mají podobné možnosti regulování provozu bikesharingu na svém území a zda mohou vydávat povolení k jeho provozování. Pokud by neměla možnost podobné regulace například vyhláškou, pak lze uvažovat i o pozitivní motivaci skrze vyplácení finanční odměny operátorům, když budou splňovat městem definované podmínky provozu bezstanicového bikesharingu.

Původní znění regulací

http://www.seattle.gov/documents/departments/sdot/bikeprogram/bicyclesharepermitrequirements.pdf

http://content.tfl.gov.uk/dockless-bike-share-code-of-practice-september-2017.pdf

Napište komentář