Východní Německo cyklistické, Halle (Saale)

Halle je obyčejné zapadlé východoněmecké město, kde není městská policie, ani Žít Halle a lidé na kolech zde mají FREI (čti fraj).

Cesta do Halle a jak je veliké, vysoké

Halle se rozkládá na březích Sály, která se později vlévá do Labe. Leží asi 130 km severovýchodně od hranic ČR ve spolkovém státě Sasko-Anhaltsko, v někdejším východním Německu. Vlakem se tam lze dostat z Brna s přestupem v Drážďanech za 7,5 hodiny a 600 km jízdy. Pokud si koupíte lístek 3 dny v předstihu s Deutsche Bahn za lidových 39 € (1100 Kč), pak bude cesta dokonce rychlejší a levnější než autobusem (v Německu existuje dálková doprava autobusem relativně krátce).

Halle a jemu blízké okresní město Lipsko ze svobodného státu Sasko jsou od sebe vzdálené jen 30 km, mezi nimi leží letiště s 5× větším obratem cestujících než brněnské. Halle je o málo menší než Brno, Lipsko o málo větší. Podobají se tak naší dvojici Hradec-Pardubice, které jsou ale blíže u sebe a mají méně obyvatel. Obě německá města trpí vylidňováním směrem na západ Německa, Halle přišlo za posledních 20 let o čtvrtinu obyvatel, Lipsku klesal počet obyvatel už od 2.sv.v. 

V Halle jsou nadmořské výšky v relacích 70-120 m n.m., což odpovídá přibližně kopcům Mendlák-Úvoz nebo Vídeňská-Jihlavská, tedy běžná převýšení na území Brna-střed. Oproti Halle byly v Brně (200-400 m n.m.) zastavěny i vyšší kopce jako Kohoutovice, Vinohrady, Masarykova čtvrť, které Halle nemá, zato se potýká výstavbou v záplavovém území.

Kolo, pěší

V zimní sezóně, když je teplota mírně nad nulou, tu jezdí na kole všechny věkové skupiny od mateřských škol po studenty, kravaty i seniory. Jezdí se převážně na městských kolech, které mají dynamo v předním náboji, přehazovačku v kazetě nebo taktéž v náboji. Kola mají blatníky, kryt řetězu a brašnu nebo košík.  Studenti, kterých je tu ze dvou vysokých škol (Martin Luther a Burg) a mnoha jejich fakult roztroušených po městě zhruba 20 000, jezdí zpravidla na starších strojích, často horských kolech. Všichni mají obyčejná světla napojená na dynamo, téměř se zde neužívají blikačky, či reflexní vesty – povinností je svítit, nikoliv blikat jak sanitka. Až na výjimky se jezdí bez helmy a v městském oblečení. Přehlédnutelnou minoritu tu tvoří módní skupiny okolo kol silničních, sjezdových či furtek, zahlédnout turistickou výbavu nebo elektrokolo je vzácné.

Vzájemné spolužití v dopravním prostoru je poklidné. Cyklistka a chodec se v zásadě očekávají odkudkoliv, ať již legálně nebo ne (cyklista na chodníku či v pěší zóně, chodec na cyklostezce). Žádný problém není ani mezi tramvajemi a cyklisty, kteří projíždí centrum po kolejích. Auta cyklisty předjíždějí pouze s výrazným bočním odstupem a není-li to možné (např. kvůli plné bílé čáře uprostřed), klidně se za cyklistou vlečou i několik minut – české brnkání zrcátkem o cyklistu tu prostě není zvykem. Pokud se na neoznačené křižovatce v rezidenční čtvrti potkáte s řidičem auta, téměř vždy kolo pustí jako první, přednost nepřednost.

Kde jsou jednosměrky pro auta, může v drtivé většině kolo v obou směrech, nebo je pro ně nachystáno náhradní řešení. Do pěší zóny vyjma hlavního náměstí Marktplatz a nákupní třídy Leipziger Strasse mají cyklisté vjezd frei. Pro obě místa existuje náhradní řešení – cyklista jede souběžnou ulicí nebo bez problémů po tramjových kolejích, po kterých jezdí tramvaje častěji než v Brně na Masaryčce (Marktplatz (jih) 596 spojů/prac. den, Zelný trh 558 spojů/prac. den).

Napříč městem teče Sála a rozděluje město ve dví, na Altstadt a Neustadt. Podél ní se nachází především louky, parky a různá rekreační zařízení. Přestože podél Sály lze jet také na kole, dálková značená trasa meandrů nevyužívá. Zdá se, že asfaltování štěrkových povrchů u řeky nepatří mezi radniční priority. Cesty do okolí pak přirozeně navazují na městský systém tras. Rekreace je směřována do lesa Dölauer Heide a k přirozeně čistému a lesem napájenému jezeru Heidesee.

V letech 2006-2011 byl městem provozován systém sdílení kol (Dopravce Havag a NextBike s 300 koly a 40 stanicemi po 10 slotech). Dnes je možno půjčit kola jen na vlakovém nádraží na koleji 1a ze systému Deutsche Bahn „Call a bike„. Poskytovatel energií v Halle EVH nabízí také elektrokola k zapůjčení a či výhodnému prodeji svým zákazníkům a pár těchto kol lze v městě zahlédnout.

Hromadná doprava a chůze

Ty, co se pohybují pěšky, potěší především široké, 3-5m chodníky, které lze najít všude ve starém městě. Zajímavé je, že ve městě nenajedete (samostatné) přechody pro chodce. Existují jen světelně řízené přechody v rámci křižovatek, ale ani tyto nemají bílou zebru.
Město také zdá se čeká zpětnou vazbu ke kvalitě infrastruktury pro pěší a kola od svých občanů daleko více než Brno. Zajímavé je, že děti z mateřské školky na vycházce tu nenosí reflexní vesty tak jako v ČR. Nová výstavba samostatně stojících rodinných domů nemá na zahradě drátěné ploty, krajina je volně prostupná.

Páteř meziměstské hromadné dopravy tvoří vlaky S-Bahn, na trase Lipsko-Halle zajišťuje pro IDS MDV Deutsche Bahn s novými vlaky Talent-2 (v_max=160 km/h) Ačkoliv se jedná o dvě spolkové země jízdenka je jedna. Soupravy vypadají lépe než mnohé starší vlaky InterCity, jezdí celý den co půl hodiny a jízda mezi městy Halle a Lipsko trvá 25 minut. Městská hromadná doprava (HAVAG) pak stojí na tramvajové dráze o užším rozchodu než u nás (1000 mm) a tramvaje jsou pak tiché jak v obloucích a výhybkách, tak na širé trati či v pěší zóně. Jednorázová jízdenka stojí 2 €, celodenní 4,5 €, měsíční 53 €.

Autopolitika a vize 2025

Auta jsou součástí dopravního systému, nijak se na ně nezapomíná. Na parkování na ulici před domem potřebujete parkovací kartu za 40 €/rok na jednu ulici (platí pro konkrétní ulici a místo není vyhrazené), jinak platíte hodinovou sazbu v parkovacím automatu. Velká část centrálního území Altstadt (3×2 km) je nízkoemisní zónou (tzv. Umweltzone) a zároveň zónou max. rychlosti 20 km/h. V celém městě je pak systém jednosměrek, které nutí řidiče využívat sběrné komunikace, na nichž bývá ve špičce delší čekání. Okolo historického centra je 800 placených (cca 1,5 €/hod) parkovacích míst v podzemních garážích pro domácí,  hosty a klienty směřující do centra.

Halle má i své historické monstrum, silniční estakádu podél jižní části historických hradeb, tzv. Hochstrasse (je podobná naší přízemní Gajdošově ulici v Židenicích), otevřenou v roce 1971 v souvislosti s rozsáhlou výstavbou Halle-Neustadt v záplavové nivě na druhém břehu Saaly.
Dopravní vize Halle do budoucna je:

• centrum s minimem aut
• hromadná tramvajová doprava
• méně cest autem, ze současných 37 % na 25 % v roce 2025
• ideálně mít 25 % pro každý dopravní mód (auta, chůzi, MHD, kolo)

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

•