radfahrwege_in_wien_1960-1977

Snít o Brně na kole jako ráji vystřiženém z Kodaně je snadné. Zkusme se mrknout za humna jak moc reálné je toho dosáhnout v krátkém čase, jak je Vídeň kodaňská. Protože Vídeň nemá StreetView nezbývá než se vypravit na cestu a prohlédnout si ji na místě. Nejdříve však trochu historie… pokud se chcete podívat rovnou na komentovanou fotogalerii Vídně na kole, je úplně dole na stránce.

Vídeň 1980

Vídeň na kole začínala před 30 lety téměř z nuly. Existující cyklostezky byly rušeny a město bylo přestavováno pro stále větší počet aut. Celý pořad ORF možno shlédnout v češtině zde:

Vídeň 2015

Příjezd, MHD a kolo

Zpáteční jízdenka z Brna do Vídně stojí u SA 430 Kč (110 min), u ČD 510 Kč (90 min). Drobný rozdíl je také v tom, že vlak vás nechá vystoupit na hlavním nádraží (nový Bahnhof s Bahnorama) ve městě, kdežto autobus na zapomenuté zastávce mezi Prátrem a Stadionem o které nikdo z místních dosud nic nevěděl; sic obé jsou na stanicích metra směřující pod Stephansdom. Jízdenka na MHD stojí 2,2 EUR jednotlivá, 7,6 EUR celodenní. BikeSharingová kola ze 120 samooblužných stanic (po 10 kolech) jsou na každém rohu a jsou na hodinu půjčení zdarma. Registrace je možná přes internet nebo na místě na bankovní kartou.

Kampus

Pokud vás před Prátrem vyplivne autobus, stojí za architektonickou i urbanistickou podívanou Kampus Vídeňské ekonomické univerzity (viz také zde) a není úplně od věci  srovnat ho Kampusem MUNI v Bohunicích. Ten vídeňský Kampus vznikl na pozemku o velikosti 200 × 600 m místního výstaviště, které bylo pro nevyužívanost zredukováno na polovinu. Hlavní osou areálu je pěší piazza v úrovni ulice, po jeho delších okrajích vede cyklostezka, která navazuje systém městských tras a ulice v zóně 30 km/h. Nedaleko obou konců jsou dvě stanice metra linky U2. Na povrchu naleznete 600 stojanů na kola, v podzemí je skryto parkování pro auta a zásobování. V areálu se nachází menza, obchod s potravinami, kavárna, přednáškové sály, učebny, kanceláře, rektorát, knihovna, ubytování, školka.

Zde je dobré si zopakovat uspořádání Kampusu Bohunice: Hlavní osou areálu je čtyřproudá silnice v režimu 50km/h, pěší přístup do budov je veden z 1. patra, v přízemí budov jsou hluché obtížně využitelné plochy. Cyklostezky v areálu na sebe nenavazují, nikam nevedou a nemají propojení do městských částí, stojany na kola mají kapacity asi deset míst. Menza a obchod s potravinami je za okrajem areálu, uvnitř areálu se nachází jen knihovna a kavárna. Napojení na MHD není kapacitně dostačující, hlavní cíle ve městě jsou dostupné pouze s přestupy. Areál nemá ubytování studentů ani školku.

kampus rozloha areálu počet
uživatelů
náklady výstavba

Vídeň
Kampus Ekonomické univerzity

12 ha
5000
7,4 mld. Kč

2005-2014

Brno
Kampus Bohunice:
Lékařská fakulta
část Přírodovědecké fakulty MUNI

9 ha
23000
9,8 mld. Kč

2009-2013

Mariahilferstrasse

Příjemnou změnou prošla nákupní třída Mariahilferstrasse, respektive její 2km dlouhá část jejího počátku od centra města. Dřívější uspořádání vozovky 2 pruhy pro auta, 2 pro parkování a jeden pro cyklisty bylo zcela proměněno. Z prostřední třetiny byla vytvořena pěší zóna s cyklisty, z horní třeniny auto-jednosměrka a cyklo-obousměrka, všade režim 20km/h a redukované parkování na ulici.

Mariahilferstrasse před rekonstrukcí

Mariahilferstrasse dnes. Pěší zóna s cyklisty, dříve 2 pruhy parkování, 2 pruhy auta, 1 pruh pro kola

Jednosměrky, dánské pásy, dobíjecí stanice

Velmi početné jsou ve Vídni jednosměrky v uspořádání 3,5+1,5m (případně 3+1m), které ale doprovází výrazně více cyklo-obousměrek: ve Vídni každá 4. v Brně každá 24. jednosměrka. Velmi zajímavá je místní okružní třída (takové delší a širší Koliště), kde je po obou stranách vedena jednosměrná cyklostezka (=dánský pás). Byla zbudována dodatečně na úkor vozovky a dodatečně bylo také posouváno odvodnění silnice (a na stezce tak zůstaly kulaté poklopy šachet kanalizace). Vyrůstá zde také síť dobíjecích stanic pro kola, skůtry a auta.

Vývoj sítě cyklostezek

Infografik_Fahrradinfrastruktur-Wien-2010-2014

Cyklistická síť tras má 1 270 km, 20% z toho je udržováno i přes zimu, 1 660 km ulic funguje jako zóna 30 km/h. Město poskytuje 37 000 parkovacích míst (v OSM je zmapována asi polovina). Podíl cest uskutečněných na kole stoupl na 7,1 % (Brno má okolo 2 %).

Srovnání Brna a Vídně

Pro srovnání Brna a Vídně je důležité vnímat, že Vídeň je větší 2× na výměru, 4,5× na počet obyvatel (to je trochu zavádějící, neboť v Rakousku berou pobyt poněkud důsledněji než v ČR), na hustotu zalidnění 2,5×, na délku místních komunikací 2,5× a na délku jednosměrek 5× (Brno asi 180 km jednosměrek  a Vídeň 955 km). Absolutní počet parkovacích míst pro kola: Brno okolo 600, Vídeň 37 000.
Z grafu níže je zřejmé, že ikdyž se Vídeň pomenší průměrným násobičem 3×, stále má násobně více infrastruktury, a řádově v cyklo-obousměrkách a dánských pásech. Data pro výpočet grafu dostupná zde.

Nezajímavé není ani loňské srovnání fyzické geografie Brna a Vídně:

I taková Berggasse se sklonem 10% má svou cyklostezku:

Závěr

Tedy zdá se, že se sen o Kodani v jiných městech není nereálný a lze se k němu, pokud je vůle, skutečně přiblížit. A Vídeň na tom pracuje určitě dobře.

Komentovaná fotogalerie

Napište komentář