Z Brna je to do Pardubic hodinu a půl vláčkem, který jezdí každou hodinu, zpravidla jako mezinárodní EuroCity. Zpáteční jízdenka beze slev stojí necelé čtyři stovky.
Do Pardubic si s sebou člověk nenuceně balí skládací kolo, protože někde vzadu v hlavě má uloženo, že Pardubice, stejně jako Břeclav nebo Kodaň, jsou místa, kde se běžně jezdí na kole. Navíc se tím řeší problém zaparkování kola před hlavním nádražím v Brně.
Hodina a půl ve vlaku uběhne rychle, i když strojvedoucí s novou lokomotivou ve stanici Babice restartuje systém. Vyskakuji na Pardubickém hlavním nádraží, které denně využije asi 4 000 lidí. Přes drážní budovu pronikám do venkovního přednádražního prostoru. Nádraží stojí poněkud stranou od centra, což vyžaduje zvýšenou mobilitu cestujících. Je zde několik frekventovaných zastávek MHD a asi 250 stojanů zaplněných koly. Více než polovina krytých-závěsných, zbytek je na přední kolo a jsou zaplněny spoustou starých vehiklů a arabů, Ukrajin i modelů Eska či Favorit. Všechna kola ale mají společné znaky dopravního užívání: blatníky, nosič, kryt řetězu a vysoká řídítka.
Od hlavního nádraží jsou vedeny poměrně široké chodníky, rozdělené pro pěší a kola, směrem na východ k 1,5 km vzdálenému centru města. Doplněny jsou dále trasou na sever a západ, na jih je kolejiště nádraží obtížně prostupné a nezbývá, než ho objet. Do centra lze pohodlně dojet od zastavení vlaku za 10 minut. Pardubické centrum se skládá z “podhradí” (ulice Třída Míru) a Perštýnského náměstí se zámkem, vše je historicky bezpečně oddělené od světa Labem a dvěma rameny Chrudimky.
Dnes obchodní Třídu míru od poklidnějšího Pernštýnského náměstí odřízla čtyřproudá silnice, postavená na zasypaném říčním kanálu, s nepatřičným názvem Náměstí Republiky. Obchodní třída je podobná Masarykově ulici v Brně, jezdí po ní trolejbusy, ale kupodivu není pěší zónou, ale zónou obytnou, s úzkými chodníky. To se alespoň částečně změní ve prospěch chodců při její, snad už nadcházející, rekonstrukci. Před každým obchodem a úřadem, zvláště v centru, je stojan na kola, kde si lze bez přemýšlení své kolo odložit a uzamčít.
K centru přiléhá několik auto-jednosměrek nebo neprůjezdných ulic, které však jsou pro lidi na kolech pohodlně a legálně propustné. Staré město se zámkem (tedy dnešní centrum) a historické Zelené a Bílé předměstí jsou ohraničeny řekami, železnicí Praha-Brno, silnicí Chrudim-Hradec a takzvanou rychlodráhou (ulice Hlaváčova). Tyto bariéry lze překonat jen po mostech, podjezdech nebo nadjezdech, které jsou četnější pro kola a pěší, než pro auta. Navazují na většinou novodobá a rozsáhlejší sídliště (Dukla, Dubina, Polabiny) a průmyslové zóny (Paramo, Synthesia, Explosia, Foxconn, Panasonic), vybudované na místech dřívějších záplavových niv, rybníků, lužních lesíků, nebo navazující na staré vesnice. Vše se rozkládá téměř na rovině a jediné kopce tvoří nadjezdy nad dopravními stavbami. Pardubice jsou oproti Brnu výrazně menší, z okrajových částí do centra je to do 5 km. I přes spoustu zpomalovačů v podobě staveb pro motorovou dopravu je to asi 20 minut velmi pohodlné jízdy.
Hlavními komunikacemi pro cyklisty jsou chodníky označené jako “stezka pro chodce a cyklisty” nebo případně jako “stezka pro chodce” s tabulkou “vjezd cyklistům povolen”. Pokud po takových chodnících jezdíte celý den, po každém křížení obrubníku – byť sklopeného – vás zadnice zaručeně rozbolí. Stezky jsou také často přerušovány, ale pokud jedete přímo a auta odbočují z hlavní nebo na hlavní silnici, řidiči cyklisty respektují a pouští. Po městě lze nalézt asi 10 cyklo-obousměrek.
Pokud chcete vyjet jinam než do centra, jsou všechny městské části pro cyklisty navzájem propojeny a to jak přes řeky, parky nebo lesy, tak přes zástavbu nebo průmysl. To pro auta neplatí, ty musí objíždět po hlavních silnicích, zpravidla vedoucích v blízkosti Starého města.
Na první pohled v Pardubicích cyklisté jezdí (18 % Pardubičáků jezdí na kole, 27 % pěšky a 33 % MHD) a infrastruktura převážně chodníková tu je, byť často nedokonalá nebo nedomyšlená. Jezdí tu děti, studenti a starci, úředníci i dělníci, hezké holky i babičky. Jezdí všude od pěšin, chodníků po silnici, pomalým tempem a bezkolizně s ostatními. Vzájemná tolerance chodů a cyklistů je vysoká. Funguje tu, a nejen na hlavním nádraží, systém “Bike & Ride”. Město má také od roku 2011 svého cyklo-koordinátora.
Na druhý pohled je nutno říct, že si město pustilo do blízkého okolí svého centra auta, která tam dodnes ponechalo navzdory miliardovým investicím do neúplných obchvatů a přeložek. Na páteřních trasách do centra (zejména od nádraží, z jihu z Dukly, ze severu z Polabin po bývalé silnici Chrudim-Hradec a z východu Bílého předměstí) chybí cyklopruhy, které by odlehčily technicky i šířkově nedostačujícím a nespojitým chodníkům, stavěným převážně pro chodce. Na mnohých těchto osách je dokonce cyklistům vjezd zakázán. A ještě jedna věc, proč si do vlaku brát skládačku, když by na nádraží mohla stát půjčovna kol ala Velib
Pardubice jsou tedy pro Brno v lecčems pozoruhodné, nejen příjemným vlakovým spojením, ale především přirozenou městskou dopravou na kole. Více naleznete na www.mestonakole.eu
příliš široký přechod 
předjíždění na úkor chodců 
přejezd přes hlavní silnici 
problém segregace cyklistů úzkou stezičkou 
Wonkův most s bílou paní 
cyklisté tu také vzhlíží k nebesům 
krabička dostupná jen autem 
dopravní tepna napospas autům 
segregace = dej přednost před každým rohem 
pomáhat a chránit 
drive-in 
do podjezdu zvlášť 
jezdí se v klidu, chodci se míjí 
cycle chic 
velká křižovatka = velké problémy 
u Kalvodů 
přerušená stezka na dálničním sjezdu 
vlečka do Semtína 
lesní spojka mezi městskými obvody 
Bike+Ride v Rosicích 
Staré parkoviště před vojenskou ubytovnou 
stání u obchodu 
nádraží s krytým stáním (150ks) 
i s nekrytým (100ks) 
jezdí se všude, po chodníku pomalu 
piktogram a obousměrka cyklistů 
i úředník přijede na kole 
Třída míru čeká na rekonstrukci 
zátka ulice pomocí stojanů na kole 
Sladkovského jako cyklo-bousměrka 
děda jezdí jak je zvyklej, pomalu. 
výjimka – v tomhle podjezdu se kola vedou 
segregace cyklistů přináší problémy na křižovatkách 
cyklo-obousměrka v zapadlé uličce. 
cyklo-obousměrka chodníková 
parkoviště před sídlem policie 
cyklista si jede kam chce 
Tohle v Brně není: rychlí jedou po silnici, kdo se bojí použije chodník 
skládačka ve vlaku 
parkoviště pro kola zaměstnanců 
Pošťák má elektrokolo
