Skip to main content

Vážení pracovníci magistrátu Města Brna

Napsal/a 2013-05-06ZPRÁVY Z BRNA

Vážení pracovníci magistrátu Města Brna,
dovolte, abych Vás pozval na malou projížďku po Brně, po městě, kde žijeme a jež máme rádi. Jak se jistě shodneme, naše město je překrásná metropole kypící životem, které dodává jadrného ducha jak poloha v srdci Moravy, tak velký podíl mladých lidí, díky množství vysokých škol především studentů z různých koutů nejen České republiky. Pozváním na projížďku míním pomyslnou společnou cestu z mého bydliště na mé pracoviště. Protože je krásný jarní čas, pojedeme na kole. I když to možná leckdo neví, tento dopravní prostředek umožňuje nejekologičtější druh pohybu – za minimum vynaložené energie nás přepraví relativně rychle na velkou vzdálenost. Přitom nehlučí, nevypouští exhalace, není příliš nebezpečný a nezabírá moc místa. Hurá na cestu!
Vyrazíme z Židenic z místa poblíž První brněnské. Ulice Jílkova bývala na východním konci příliš široká, což svádělo motoristy k velmi rychlé jízdě, teď má však po stranách cyklopruhy, které ji činí mnohem bezpečnější. Šámalovou se stejnou úpravou budeme pokračovat na klidnou Krokovu, Vaníčkovu a Tomáškovu, které nás bezpečně dovedou k mostu přes Svitavu. Na druhém břehu při rekonstrukci Tkalcovské naštěstí pamatovali na nejefektivnější a po všech stránkách šetrný druh dopravy, takže na Cejl dojedeme po široké cyklostezce, vedoucí tu podél chodníku. Po Cejlu jedeme pouze kousek po cyklopruhu na chodníku a odbočíme na zklidněnou Bratislavskou s protisměrným pruhem pro cyklisty. Na jejím konci si můžeme vybrat, zda zvolíme cestu po Příční, kde nám město namalovalo cyklopruh a přejezd na Traubovu, nebo dáme přednost Příkopu se stejnou úpravou a křižovatce s přejezdy pro cyklisty Milady Horákové – Příkop. Pokračujeme po pohodlném cyklopruhu podél náměstí 28. října a v ulici Drobného, kde byly po zralé úvaze učiněny odpovídající úpravy, takže tato ulice se dávno změnila z dopravní stoky na živoucí a příjemnou ulici plnou pěších a cyklistů.
Po cyklostezce obkroužíme Lužánky, jeden z nejstarších veřejných parků ve střední Evropě, a po
zklidněných ulicích Staňkově a Poděbradově dojedeme až k Veleslavínově, kde po této pro cyklisty obousměrné ulici přejedeme na Palackého třídu, po níž se bezpečně dostaneme na ul. Svatopluka Čecha, po které v poklidu vystoupáme na Vodovu. Po této čerstvě rekonstruované (kvůli starým krátkým kolmým parkovacím stáním) klidné ulici místního významu dojedeme pod stromořadím lip skoro až na mé pracoviště, kde příjemnou cestu završíme douškem vynikající kávy v pojízdném (cyklo-) kaféstánku.
Kroutíte hlavami? Máte pravdu. Dovolil jsem si z Vás v minulém odstavci řádně vystřelit, jako Vy si rádi střílíte z občanů Brna. Popsaná cesta se opravdu nemohla odehrát v Brně, ale spíše někde ve Štýrském Hradci, Lublani nebo třeba v Basileji. Teď však svůj žert uvedu na pravou míru a proveduVás skutečným cyklistickým Brnem.
Jílkovou a Šámalovou, kde jezdí sice motoristé rychle, avšak ulice jsou to relativně klidné, dojedeme přes Svitavu na Tkalcovskou, kde cyklostezka končí starým úzkým chodníkem. Ačkoli je zde nadbytek místa, na cyklisty zde nikdo nepamatoval, a tak zvolíme radši silnici, protože chodník je zpočátku úzký a je těžké se zde vyhnout s chodci. Obkroužíme v silnici stojící kamion a míjíme široký chodník a naddimenzovaný travnatý pás (zpátky pojedeme raději po chodníku kvůli nepříjemnému sjíždění ze silnice na stezku, kdy není vidět zpoza rohu zdi v protisměru se blížící auta). Při odbočování doleva na Bratislavskou z Cejlu pustíme za námi jedoucí tramvaj a tím zbrzdíme kolonu aut jedoucí za námi. Na Bratislavské musíme pouze zvolit optimální vzdálenost od dveří parkujících aut tak, aby nás nepřekvapily otvírající se dveře a zároveň abychom nebrzdili za námi se tlačící vozidla, jež nás chtějí mermomocí předjet. Před Příční se nám nechce ukazovat na odbočení do jednosměrky, a tak pouze přibrzdíme a tím mateme řidiče okolo. Zastavíme a předstírajíce smrkání, bedlivě se rozhlédneme do hloubi ulice Příční, zda nevidíme ochránce zákona, činnost to na rohu policejní stanice opovážlivá.
Pokud není žádný těžkooděnec ani obyčejný uniformovaný policista na obzoru, pouštíme se sveřepě po chodníku vzhůru do jednosměrky a záhy přibržďujeme před výjezdem z policejního dvora – závora je dole, takže nekoukáme doleva doprava a vzhůru dále. Nebezpečné? Nemějte strach! Pro případ čelního střetu s mužem zákona, který se nepozorovaně vynoří z obchodu potravinami se svačinou v ruce (i to už se mi párkrát stalo) máme připraven smířlivý tón a prosbu o pochopení: mezi Cejlem a vysoce nebezpečným Kolištěm neexistuje (vyjma neprůjezdné Hvězdové) možnost dostat se na Francouzskou resp. Milady Horákové a je to navíc přes kopec. Brněnská infrastruktura pro cyklisty je v tristním stavu, protože vedení města se shlédlo v gigantických parkovištích a velkokapacitních autostrádách a po vzoru Kyjeva a jiných východních metropolí ve všech ohledech zvýhodňuje
individuální automobilovou dopravu, proto Vás prosíme o řešení přestupku domluvou. Že to nejde a pokutě se nevyhneme? Dobrá, chcete-li boj, máte ho mít. Ačkoli nemáme rádi zbytečné problémy, každý den budeme volat linku 156, aby řešila přestupky špatně parkujících vozidel, jichž potkáváme cestou do práce desítky a jež kupodivu zůstávají ze strany policie bez povšimnutí. Po této „dohodě“ nás hladový strážce zákona se svačinkou nechává jet dál a my pokračujeme v naší strastiplné cyklistické pouti. Pouštíme se přes ulici Milady Horákové na Traubovu, kde každý den míjíme vozidla parkující v zákazu stání. Náměstí 28. října míjíme po chodníku mezi domy a parkujícími auty. Lidé jsou zde naštěstí, stejně jako po celém Brně, velice tolerantní a až na výjimky nám nenadávají, ba naopak se tu a tam dokonce omlouvají, že nám bránili v jízdě. Omluvu za naši protizákonnou činnost sice nečekáme, nicméně usuzujeme z ní na značnou inteligenci brněnských obyvatel, kteří jsou si vědomi žalostné dopravní situace a možná sami také někdy jezdí po Brně na kole. V případě míjení s chodci jedeme krokem. Na protější straně ulice (kudy díky systému semaforů pojedeme na 99% zpátky) stojí
denně řada aut na chodníku, aniž by to zde bylo povoleno, a to v některých případech tak nešikovně (daleko od vozovky skoro uprostřed chodníku), že lze sotva projít, natož tudy vést kolo nebo třeba kočárek. Lužánkami projedeme bez obtíží, ačkoli potkáváme dvojici policistů, kteří naši jízdu parkem po chodníku tolerují, i když jde vlastně o přestupek. Ne tak hysterická paní s boxerem, která na nás na poslední chvíli vyštěkne „marš na silnic!“, abychom už nestihli zareagovat. Ještě dvakrát projedeme cestou „na kopec“ jednosměrkou, a to Veleslavínovou po chodníku a Červikovou tak, že v případě protijedoucího vozidla jednoduše zastavíme a uhneme. Z velké části při tom využijeme snad jedinou pro cyklisty obousměrnou ulici v Brně, a to Svatopluka Čecha. Ještě že je tak dlouhá!
Zasloužená káva by možná přišla k duhu, po naší cestě bylo však adrenalinu již tak dost, a tak míjíme pojízdný stánek bez zastavení. Do určité doby jsme namísto popsané cesty využívali „cyklostezku“ Botanická – Chodská, než jsme si řekli, že jejího havarijního technického stavu, neustálých přejezdů příčných ulic a neukázněných chodců máme prostě už dost a že využijeme jinou cestu, přes mnohá úskalí pohodlnější a rychlejší.
Vážení pracovníci magistrátu, jsem vzděláním a profesí architekt a urbanista a touto hypotetickou projížďkou bych rád poukázal na alarmující výsledky Vaší práce. V poslední době se v souvislosti nejen s městskou problematikou vžil moc pěkný termín „trvale udržitelný rozvoj“. Pochybuji však, že aspoň polovina lidí, zejména úředníků a politiků, kteří ho používají, si uvědomují jeho význam. Můžete mi vysvětlit, proč ve spravování města vytrvale ignorujete názory odborníků a zabýváte se podružnostmi namísto řešení nejpalčivějších témat? Pod pojmem trvale udržitelný rozvoj si představuji diverzitu v městském prostředí, multifunkčnost, která jediná má šanci zabránit případnému kolapsu částí nebo celé městské struktury v návaznosti na nenadálé změny. Proč si ve svých krocích odmítáte uvědomit tuto dekádami prověřenou skutečnost? Proč podporujete nejen monofunkční dopravu, ale také výstavbu monofunkčních pseudočtvrtí, nákupních a administrativních center, parkovacích domů, „měst duchů“? Proč odsouváte kvůli těmto kontroverzním a protizákonnými praktikami prodchnutým projektům násobně jednodušší rekonstrukce nejfrekventovanějších veřejných prostranství v havarijním stavu? Proč neustále zvýhodňujete největšího znečišťovatele ovzduší v Brně – individuální automobilovou dopravu – oproti alternativním způsobům dopravy (dotace
parkování v historickém jádru města, redukce MHD, diskriminace cyklistů), i když ve vyspělých zemích jdou již minimálně 20 let opačným směrem? Proč se vytrvale bráníte finančně nenáročné výstavbě cyklistické infrastruktury (piktogramy, pruhy, dopravní značení), běžné v západoevropských zemích?
Proč dopustíte, aby byly rekonstruovány frekventované ulice a třídy bez přihlédnutí k cyklistickým opatřením, která byla navíc schválena v generelu, který si město samo nechalo vypracovat? Proč sveřepě odmítáte vjezd cyklistů do centra města, ačkoli tudy jezdí a parkují tisíce motorových vozidel a vede tudy vysoce frekventovaná tramvajová trasa? Lze takové místo ještě vůbec nazývat pěší zónou? (Namátkou jsem v pátek odpoledne napočítal na Kobližné 8 stojících nebo jedoucích osobních aut současně). V minulosti bývala pro Brno velkým vzorem v lecčems podobná, avšak větší a „centrálnější“ Vídeň. Ta si, jak jistě dobře víte, v současnosti velice zakládá na maximální podpoře cyklistické dopravy, byla dokonce vyhodnocena jako nejpříznivější město pro život mezi řadou evropských měst, celý letošní rok je tam věnován problematice cyklodopravy. Můžete mi v této souvislosti nějak vysvětlit zcela opačné tendence současného Brna?
Na jednu stranu jsem jako člověk, kterému není lhostejná podoba města, v němž žije, navíc v této oblasti profesně angažovaný, naprosto znechucen současným stavem politické nevůle k markantnější změně k lepšímu, stavem, kdy vnímavější část veřejnosti je nucena sledovat neustálé projevy populismu, diletantství, zpátečnictví a naprosté nekompetentnosti jak politiků, tak orgánů magistrátu a městských částí, provázané nezákonnými praktikami a do očí bijícím tlakem zájmových skupin.
Na druhou stranu jsem rád, že Brno možná v návaznosti na velký podíl studentů, mladých lidí a
inteligence vyniká nad jinými městy vedle vytrvalé nepochopitelné podpory IAD, pochybných
projektů a špatného urbanismu „shora“ také značnou angažovaností občanské iniciativy a vůlí se
těmto nešvarům bránit „zdola“. Prosím Vás snažně, nenakládejte všechnu tíhu této práce na bedra těmto iniciativám, které si své cíle dříve či později nakonec stejně vybojují (jako tomu bylo možná i ve vyspělejších zemích), a zapojte prosím do své práce občas zdravý selský rozum, abyste nám všem (i sobě) ušetřili značný čas do doby, než se opravdu zařadíme mezi vyspělé země.
Děkuji Vám za věcné odpovědi na mé dotazy! Níže přikládám odkazy, které Vám vřele doporučuji k prostudování v rámci Vašich pracovních aktivit ve správě města, a fotografie z naší výše popsané společné cyklistické cesty Brnem. Dopis pojímám jako otevřený a zveřejním jej na internetových diskuzích nebo facebooku, popř. dle možností jinde. S pozdravem
Pane primátore Onderko,
svědomí mi brání užít v oslovení byť jen formálního přívlastku „vážený“, neboť si při nejlepší vůli nemohu vážit člověka, který ve svěřené funkci nejenže lže, ale také veřejně uráží občany marně se dožadující svých práv.
Nazývání té části veřejnosti, která po právu požaduje plnění schváleného plánovacího dokumen tu pořízeného městem za veřejné peníze a poukazuje na jeho maření při realizaci (financované také z veřejných prostředků), blázny považuji za Vaší funkce nedůstojné, neslušné a naprosto se neslučující s principy demokratické společnosti.
Jak jste se možná dovtípil, mám na mysli Váš výrok při otvírání rekonstruované Husovy ulice a Vaše opakované pohrdání požadovanými adekvátními úpravami usnadňujícími cyklodopravu ve městě. Jako primátor jistě víte, že zkušenosti a odborné studie mnohonásobně prokázaly pozitivní vliv cyklodopravy na život ve městě (snížení exhalací, hluku, přívětivější prostředí, menší objem, větší kapacita, dlouhodobé přínosy do veřejného rozpočtu, to vše na rozdíl od převládající individuální automobilové dopravy). Z toho je zřejmé, že zdaleka nejde jen o problém dopravní, ale jak dalekosáhlé má Vaše ignorace popisovaného problému důsledky, a tedy za jaké negativní jevy jste byť nepřímo zodpovědný. Vaše paušální odpověď, že se na Husovu cyklostezka „nevejde“, je otevřeným výsměchem do tváře všech občanů, neboť je to prostá a krátkozraká lež. Troufám si tvrdit, že nemůže jít ve Vašem případě o neznalost, neboť primátor města Brna jistě minimálně jednou navštívil aspoň některé z měst jako Vídeň, Štýrský Hradec, Lublaň, Mnichov, Lipsko, Berlín, Bordeaux, Toulouse, Amsterdam, Rotterdam, Utrecht, Kodaň…
Spolu s dalšími kolegy z radnice se ošíváte proti údajně příliš břitké kritice a „výsměchu“ ze strany iniciativy Žít Brno. Rád bych Vás vyvedl z omylu – prosím vystupte laskavě z Vaší bubliny do reality a uvědomte si, že to především Vy se mnoha svými kroky vysmíváte  veřejnosti a principům demokratické společnosti, a to humorem nesrovnatelně většího kalibru, bohužel běžně označovaného přívlastkem „černý“. Váš „humor“ je však tím horší, že má na rozdíl od virtuální satiry skutečný negativní dopad na život ve městě.
Nebudu zde vyjmenovávat konkrétní problémy brněnské cyklodopravy, o nichž dávno víte z mnohonásobných výzev sdružení Brno na kole adresovaných Vám a panu náměstku Kotzianovi.
Využívám pouze svou možnost vyjádřit svůj názor příslušným lidem a dožadovat se vysvětlení či nápravy, neboť  úředníci magistrátu argumentují minimálním množstvím stížností ze strany cyklistů oproti motoristům. Rád bych také poukázal na to, že výše zmíněné Vaše neprofesionální a ostudné jednání nejen přesahuje problematiku cyklodopravy, ale kazí obraz města v očích široké veřejnosti a prohlubuje propast mezi Brnem a vyspělými západoevropskými městy.
Můžete mi svůj zmíněný krok, případně některé své další kontroverzní kroky nějak vysvětlit či
ospravedlnit?
Děkuji za věcnou a slušnou odpověď (pokud možno bez posílání do Černovic), s pozdravem
Ing. arch. Petr Hýl

Cyklistická doprava se Vídni vyplácí


http://www.brnonakole.cz/budou-stezky-a-pruhy-20132014/ (viz investiční údaje zcela dole)
http://www.cyklodoprava.cz/file/novinka-clanky-respekt-salina-proti-cyklistum-brno-vyrobilo-
problem-a-ted-ho-resi/
http://is.muni.cz/th/265043/fss_b/
http://brno.idnes.cz/cykliste-na-silnicich-0up-/brno-zpravy.aspx?c=A130423_1920340_brno-
zpravy_mav#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=brnoh&utm_content=main
http://www.monet.cz/strategplan/PDF/cesky/cz_8.pdf
http://www.lidovky.cz/ceska-republika-a-verejny-prostor-ptejte-se-osamu-okamury-pnm-/odpovedi.asp?t=OKAMURA6
http://www.moxnox.cz/vydane-knihy/smrt-a-zivot-americkych-velkomest-kniha
http://eshop.nadacepartnerstvi.cz/jan-gehl-mesta-pro-lidi/d-70503/ – tuto knihu byste si mohli
zapůjčit od pana náměstka Kotziana, avšak vzhledem k tomu, že ji jistě nepřetržitě studuje, si ji raději
pořiďte do kanceláře za veřejné peníze, budou využity lépe, než jsou běžně vynakládány (např. na
propagaci odsunu nádraží, zaujaté územní studie a posudky, pořizování špatného návrhu územního
plánu, parkovací domy apod.)
http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-59783800-ochranme-obyvatelstvo-pred-nebezpecim-chuze?fb_action_ids=10200627338119319&fb_action_types=og.recommends&fb_source=other_multiline&action_object_map={%2210200627338119319%22%3A169319929893956}&action_type_map={%2210200627338119319%22%3A%22og.recommends%22}&action_ref_map=[] http://www.finmag.cz/cs/finmag/penize/parkovaci-zony-radsi-mista-vydrazte-v-aukci/
https://www.facebook.com/MachoParking?ref=stream

Napište komentář