Novela zákonu č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, která se do senátu dostala z poslanecké sněmovny, přišla na řadu dvanácté schůze senátu až v podvečerních hodinách. I po celodenním jednání senátorů došlo na poměrně dlouhou diskuzi, která musela být nakonec přerušena a odložena na další den, čtvrtek 10. 6. Přestože zmíněná novela má téměř dvacet bodů, diskuze se točila převážně právě o bodu zavádějící povinný boční odstup při předjíždění cyklisty. Od příznivců i odpůrců této změny zazněla celá řada často protichůdných i zavádějících argumentů, nicméně povinný odstup byl nakonec těsně uhájen a návrh se tak vrací do poslanecké sněmovny.
Boční odstup v novele
Navržená novela, jejíž předkladatelem je poslanec Petr Dolínek (ČSSD), byla 14. dubna 2021 schválena v dolní komoře parlamentu s nebývalou shodou napříč stranami (pomineme-li pouze poloviční účast a zdržení se poslanců ODS a SPD). Tato změna zákona zavádí povinný boční odstup motorového vozidla 1,5 metru při předjíždění cyklisty, který je snížen na 1 metr při rychlostním limitu do 30 km/h. V § 17 se doplňuje odstavec 6 v následujícím znění: „Řidič motorového vozidla nesmí předjíždět, jestliže by nedodržel bezpečný boční odstup při předjíždění cyklisty. Bezpečným bočním odstupem při předjíždění cyklisty se rozumí vzdálenost mezi nejbližšími okraji motorového vozidla, přípojného vozidla nebo nákladu a jízdního kola, přívěsného vozíku nebo cyklisty nejméně 1,5 m. V místě s nejvyšší dovolenou rychlostí nepřevyšující 30 km.h-1 je vzdálenost bezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty podle věty druhé nejméně 1 m.“.
Úprava narazila až v senátních výborech, kde byla diskutována. Oba výbory, Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Ústavně-právního výbor, přijali usnesení zahrnující vypuštění bodu o bočním odstupu z novely.
Poslanec Dolínek v senátu hájil odstup
Diskuzi k této novele v senátu zahajuje poslanec Petr Dolínek, který se ve své dlouhé řeči věnuje především právě obhajobě bočního odstupu: “Je to věc, která je v zahraničí užívána – na západ od nás – Španělsko, Německo, Portugalsko a další země. Přitom nevedla ke kolapsu dopravy. Nevedla k tomu, o čem zde se vede často v médiích diskuse, že by to znamenalo kolony …”. Zmiňuje dále, že se nejedná o revoluci, ale pouze o upřesnění současného pojmu bezpečný odstup, který v zákoně již je a na závěr vybízí, ať senátoři při hlasování zapomenou na neukázněné řidiče, ať už aut či kol, a podpoří novelu kvůli slušným cyklistům: “A nechme, prosím, většinu cyklistů, kteří jsou slušní a snaží se chovat ohleduplně, aby mohli být ochráněni tímto zákonem.”
“Je to věc, která je v zahraničí užívána – na západ od nás – Španělsko, Německo, Portugalsko a další země.”
Názory odpůrců bočního odstupu
Následně se u řečnického pultu v rámci obecné rozpravy vystřídala asi desítka senátorů, téměř rovnoměrně rozděleni do dvou táborů. Jako odpůrci tohoto bodu vystoupili senátoři Zdeněk Nytra (ODS), Jaroslav Chalupský (BEZPP), Josef Klement (KDU-ČSL), Martin Červíček (ODS) a Miroslav Adámek (BEZPP), přičemž s nejvíce protiargumenty vystoupili jednoznačně předseda klubu ODS-TOP 09 Nytra a bývalý prezident Policie ČR Červíček. První z nich sice hned v úvodu avizoval, že plynulost provozu ho netrápí “Já jsem nikdy nezmiňoval při diskuzi – a těch diskuzí už bylo spoustu – plynulost dopravy. Ta mě opravdu trápí ze všeho nejméně.”, nicméně velkou část argumentace věnoval šířkovým poměrů na vozovkách a problémům s předjížděním, které to přinese. Třeba že to může způsobit zákaz vjezdu cyklistů na některé místní komunikace: “Může to mít za následek to, že mnozí majitelé účelových komunikací, jako lesáci apod., na tyto účelové komunikace zakáží vjíždět cyklistům.”.
“Ten cyklopruh, který bývá dost často namalován na komunikaci, jeho šířka je většinou 1 m. … To nevadí? To je v pořádku? Tam klidně můžu míjet toho cyklistu 30cm vzdáleností?”
Dále argumentuje, že při souběžné jízdě v cyklopruhu odstup není vyžadován, ale vůbec se nepozastavuje nad tím, že souběžná jízda a předjíždění jsou nesrovnatelné manévry, že cyklopruhy jsou pouze v obcích, kde je nižší povolená rychlost a jejich realizace vyžaduje určité šířkové poměry a další podmínky: “Ten cyklopruh, který bývá dost často namalován na komunikaci, jeho šířka je většinou 1 m. A protože byl většinou domalováván později, tak v podstatě ten jízdní pruh pro motorová vozidla zůstal tak akorát. Dokonce někde je to namalováno tak, že nákladní vozidla mohou jet i tím cyklopruhem. To není předjíždění, takže tento případ se vůbec neřeší. To nevadí? To je v pořádku? Tam klidně můžu míjet toho cyklistu 30cm vzdáleností?” V neposlední řadě odmítá výši sankcí a uvádí, že podle TP 179, které si přinesl vytisknuté, je možné bezpečně předjíždět cyklisty na vozovce o šířce 3,75 m: “Ale hlavně se tady umožňuje předjíždění cyklistů na šířce komunikace 3,75 metru.”. Zmíněná minimální šířka v TP (Obr. 8 na str. 25) ale určitě nebyla zamýšlena za jakýchkoliv podmínek, např. na komunikace 1. třídy. Nutno dodat, že v TP 179 se také dočte, že cyklopruhy nemají mít šířku 1 m, jak uvádí, ale ve většině případech 1,5 m. Ve stísněných prostorech to může být o 0,25 méně, podél parkování naopak až o 0,5 m více.
Senátor Červíček přišel vyzbrojen statistikami o snížení nehodovosti za svého působení v čele dopravní Policie a uvádí, že toho nebylo dosaženo legislativními změnami, ale osvětou: “Tato situace se změnila kvůli něčemu úplně jinému. Kvůli tomu, že jsme si jako veřejnost, odborná, veřejná, laická, veřejně známé osoby apod. dali tu práci a začali jsme upozorňovat na každodennost, na všechny problémy, které v silničním provozu zažíváme.” Proč se Policie bezpečnému předjíždění cyklistů nikdy pořádně nevěnovala, ale neuvádí. Nejvíce mu vadí chybějící odborná diskuze, která prý novele dostatečně nepředcházela. Podle jeho představy jsme zde mohli mít různé boční odstupy, pro různé situace: “Jsem přesvědčen o tom, že kdyby tato diskuze odborně proběhla, tak se tady možná budeme bavit o úpravě, která bude specifikovat, na jakých silnicích, jaké kategorie, s ohledem na technický stav je možné stanovit určitý boční dostup. Musí to být metr a půl? Nebo ten boční odstup bude diferencován právě k šíři nějaké komunikace?”
“… vy, řidiči, vy se musíte chovat takhle, vy musíte dodržovat metr a půl odstup … ale vy, cyklisti, vy žádnou povinnost nemáte?”
Zmiňuje také počty nehod způsobené malým odstupem “v minulém roce bylo zhruba 30 dopravních nehod, kde bylo konstatováno, že příčinou této dopravní nehody byl nesprávný odstup od cyklisty.”, podle analýzy spolku Auto*mat ale mohou být tyto statistiky značně zavádějící. Svou řeč dále stáčí k tomu, že i cyklisté by měli mít nějaké povinnosti, nejen řidiči: “Bavíme se tady o povinnosti třeba například těch cyklistů? My se tady bavíme o věcech, které říkáme – vy, řidiči, vy se musíte chovat takhle, vy musíte dodržovat metr a půl odstup na jakékoliv komunikaci, protože jsme si s tím nedali prostě práci, nediskutovali jsme o tom, ale vy, cyklisti, vy žádnou povinnost nemáte?”. Zapomíná ale, že i cyklista je řidič a zákon o provozu na pozemních komunikacích platí i pro něj. Pochopitelně došla řeč i na helmy: “Nebo není potřeba se věnovat tomu, že třeba, někdo to tady poznamenal, že by bylo fajn se věnovat zvýšení bezpečnosti ve smyslu toho, že se používají ochranné prvky, další jiné věci jako přilby a podobně. Kde je ta povinnost těch cyklistů?”
Názory podporovatelů bočního odstupu
Na straně příznivců povinného odstupu vystoupili v obecné rozpravě senátoři Jiří Drahoš (BEZPP), Ladislav Kos (HPP 11), Petr Holeček (BEZPP), Mikuláš Bek (BEZPP) a senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Za zmínku stojí především výstup senátora Kosa, který je rovněž autorem pozměňovacího návrhu snižující sankce za nedodržení odstupu. Jako aktivní silniční cyklista uvádí, že většina konfliktů, které zažívá, se týká nedostatečného odstupu. Připomíná, že tato povinnost funguje v řadě evropských zemích a dále se věnuje vyvracení častých argumentů. Například často zmiňovaným úzkým komunikacím: “Na takové silnici 3,5 metru se samozřejmě nemůžou ani vyhnout dvě osobní auta, protože přes zrcátka má většina osobních aut 2 metry a více, takže ani to by nešlo. Jak víte, vždycky se vyhnou, samozřejmě na těch nejužších třeba musí jedno zacouvat na nějakou výhybnu nebo něco takového.”.
“... jestli něco cyklista nesnáší, když mu za kolem hučí motor auta, takže velice rychle zastaví nebo odbočí na nějakou krajnici a nechá auto předjet.”
Dále vyvrací obavu z dlouhých kolon způsobené novelou: “To je absolutní nesmysl. Zase ze své zkušenosti a zkušenosti kolegů cyklistů, cyklista velice rád a velice rychle uvolní autu, které jede za ním, cestu, protože jestli něco cyklista nesnáší, když mu za kolem hučí motor auta, takže velice rychle zastaví nebo odbočí na nějakou krajnici a nechá auto předjet.”. Diskuzi uzavírá apelem, ať se nehledají zástupné argumenty v situaci, kdy jde o ochranu zdraví a životů: “To si myslím, že by mělo být prioritou při posuzování tohoto opatření a nikoli hledat argumenty, mnohdy i zástupné, k tomu, že to nejde, že to není realizovatelné a že je to potřeba ze zákona vyškrtnout.”
“… je to zákon, který je právě připraven pro ty, kteří jsou neohleduplní a kteří ty slabší na silnici utiskují a ohrožují je až na hraně života.”
Senátor Holeček ve své řeči především reagoval na slova senátora Červíčka, že na mnoho věcí nefunguje represe: “tento zákon, který je připraven, není pro nás pro všechny, kteří jsme ohleduplní vůči cyklistům a vůči těm slabším, ale je to zákon, který je právě připraven pro ty, kteří jsou neohleduplní a kteří ty slabší na silnici utiskují a ohrožují je až na hraně života.”. Na výstup senátora Červíčka reaguje i senátor Bek, a to konkrétně na slova kritizující nepromyšlenost novely: “… máme podle mě dvě možnosti. Nedělat nic a říct, počkáme na tu ideální vládu, která jednou přijde a ten problém vyřeší, nebo se můžeme pokusit v tom krátkém čase alespoň o něco snížit to riziko, které pociťuje, podle mě právem, významná část české veřejnosti, když jezdí na kole po silnicích.”
Celý přepis obecné rozpravy je dostupný zde spolu s odkazy na videozáznamy jednotlivých výstupů.
Pozměňovací návrhy a hlasování
Novela, tak jak přišla z poslanecké sněmovny, byla dle očekávání zamítnuta (podstatná část senátorů se zdržela) a to patrně nejen kvůli bodu řešící odstup. Zcela zásadní byl 2. pozměňovací návrh, který navrhoval vypustit z novely povinný boční odstup. O pouhý jeden hlas návrh neprošel a tím byl odstup v novele uhájen. Po předcházející diskuzi nepřekvapí, že mezi odpůrce odstupu se zařadil takřka celý klub ODS-TOP 09 a ProRegion; podporu naopak našel v téměř celém klubu SEN 21 a Piráti a částečně i v klubech STAN a KDU-ČSL a nezávislí.
Žádného odpůrce naopak nenašel 8. pozměňovací návrh senátora Kosa, který navrhoval zmírnění sankcí při nedodržení odstupu bez ohrožení cyklisty do výše 2000 Kč (podle podle § 125c odst. 1 písm. k)). Naopak dojde-li při nedodržení odstupu k ohrožení cyklisty, bude se jednat o § 125c odst. 1 písm. f), tedy pokuta do výše 10 000 Kč, zákaz řízení až na 1 rok a odečet 7 bodů. Právě díky tomuto pozměňovacímu návrhu byla patrně řada senátorů ochotna hlasovat proti vypuštění bezpečného odstupu z novely, které, jak již bylo uvedeno, neprošlo o jeden hlas.
Brněnští senátoři spíše proti odstupu 1,5 m
Za obvod Brno-město jsou v horní komoře parlamentu čtyři senátoři. Senátor Mikuláš Bek (BEZPP) již ve výše zmíněné citaci hájil důležitost novely z důvodu ochrany slabších účastníků. Mikuláš Bek podporuje cyklodopravu dlouhodobě, byl jedním z hlavních signatářů Výzvy představitelů vysokých škol k podpoře rozvoje cyklistické infrastruktury v Brně z roku 2019 (psali jsme zde) a jako jediný byl ve stěžejním hlasování proti vypuštění definice bezpečného odstupu z novely. Ostatní brněnští senátoři v diskuzi nevystoupili, jejich názor známe pouze z hlasování. Senátor Jan Žaloudík (BEZPP) se zdržel a senátoři Roman Kraus (ODS) a Jiří Dušek (BEZPP), ředitel Hvězdárny a planetária Brno, byli pro vypouštění bodu z novely, tedy proti navržené definici bezpečného odstupu.
Následný pozměňovací návrh na snížení sankcí senátora Kose podpořili senátoři Bek a Kraus, Dušek a Žaloudík se zdrželi.
(Ne)povinnost použít stezku
Bouřlivé diskuze okolo definice bezpečného odstupu zastínily ještě jednu novinku, která se v novele týká cyklistů a to je zrušení absolutní povinnosti využít stezku pro cyklisty. Současný § 57 ve znění “Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít.” byl novelou doplněn o “v daném místě a směru, ledaže by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích”. Je těžké si představit, co všechno do této definice patří, ale může se např. jednat o situaci, kdy je stezka na druhé straně komunikace a nedá se na ni bezpečně dostat.
V neposlední řadě bylo posunuto datum nabytí účinnosti novely z 1. července 2021 na 1. ledna 2022.
Zpátky do sněmovny
Novela zákona se vrací do poslanecké sněmovny spolu s pozměňovacími návrhy schválenými senátem. Poslanci budou nejprve hlasovat o senátní verzi, pro jejíž přijetí postačuje prostá většina. V případě zamítnutí by se hlasovalo o přijetí původní poslanecké verze, na což by bylo ovšem potřeba absolutní většiny (101 hlasů). Jako pravděpodobnější se tak jeví přijetí návrhu zákona v senátním znění. Mnohem větším rizikem pro tuto změnu zákona může být načasování, kdy s ohledem na letní období a blížící se volby na projednání zákona současnými poslanci nemusí ani dojít.
Na závěr se sluší poděkovat především poslanci Petrovi Dolínkovi, který bezpečný odstup v senátu trpělivě obhajoval a senátorovi Ladislavu Kosovi, který návrhem na snížení sankcí udělal novelu průchodnější. Dík patří rovněž senátorům SEN 21 a Piráti a některým členům klubu STAN a KDU-ČSL a nezávislí.
Senátoři Parlamentu České republiky (obzvláště ti brněnští) vystoupili nedávno proti novele týkající se odstupu projíždějícího auta od kola (a tedy i od koloběžky) ve vzdálenosti 1,5 m.
Koloběžka, i když nemá pedály, je v České republice definována jako kolo.
Koloběžka tady nesmí jezdit po chodníku, pouze po vozovce. I přesto, že je běžně o třicet procent pomalejší než kolo a při jízdě do kopce ještě více a z toho důvodu brzdí provoz. Jde o českou raritu. Asi proto, že DRESINA, která neměla pedály, byla předchůdce kola. Vždyt‘ již náš slovanský buditel, básník, jazykovědec a historik Ján Kollár (1793—1852) s ní jezdil na vozovce.
Aspoň ty nezávodní pomalejší koloběžky s koly do dvaceti palců (jsou dost obratné, umí lépe kličkovat mezi chodci) by mèli na chodník, jako vsude jinde na svètè.
Koloběžka neslouží jen na výlety a závody. Zdravý koloběh může zvýšit i zdraví a denní mobilitu občanů při cestě k zastávkám vlaku, autobusu, tramvaje. Dá se využít na nákupy, nezakopne se o pedály jako u kola. Koloběžku je často možné vzít do obchodů. Myslím, že do půl hodiny jízdy to je koloběžka snad nejideálnějším dopravním prostředkem. V Německu jsou velice žádané ty E-skútry, které mají akční rádius přes 30 km. Znamenají více pohodlí, ale jsou těžší kvůli větším akumulátorům a jsou náročnější na přesun a znamenají námahu zad při vyndávání z auta.
I když ne všichni, tak dost řidičů nedodržuje nynější odstup, bohužel nejen v České republice. Buďme realisté, když se řekne metr odstup, tak hodně řidičů vezme odstup půl metru. Když se řekne dva, tuto zkušenost mám v Německu, tak to není ani metr. V Kanadě používají cyklisté plovací roury z pěnové gumy položené napříč na zadním nosiči, aby dosáhli žádoucího odstupu.
Bylo by zapotřebí, aby se setkali všechny zainteresovaní, tedy cyklisti, koloběžkáři, motocyklisti, řidiči aut a E-skútrů. Asi by pomohlo uspořádání demonstrační jízd koloběžkářů. A také by bylo dobré udělat ohledně koloběžek osvětu, zvláště u senátora Martina Červíčka, který kdysi působil u dopravní policie
Nedávno senátoři -prý obvzvlášt ti Brněnští (jsem šokován) byli proti nové novele: 1,5 m odstup přejíždějícího auta od kola a tedy i od koloběžky. Právě jednostopé vozidlo musí objet naše známé díry na české vozovce – a ty jsou obvzvlášt časté na její krajnici. V ČR je Koloběžka i když nemá pedály definována jako kolo (česká rarita). Asi proto, že DRESINA od revírníka Draise byla definována jako předchůdce kola. A navíc náš slovanský buditel na ní jezdil též na vozovce a též neměla pedály.
Kolobka je běžně o 30 procent pomalejší než kolo a do kopce ještě více a tudíž brzdí provoz (že teď už nejezdí pomalé bryčky a žebřiňáky tažené koňmy – to asi zákonodárcům asi nedochází) přesto musí z chodníku na vozovku. Zdravý koloběh může zvýšit i denní mobilitu občanů – na nákupy- mnohdy se kolobka může vzít i do mnohých obchodů protože se nezakopne o pedály, rychleji k zastávce vlaku, autobusu, tramwaje -nejen na výlety, a na závody a trening pro ně. Myslím do půl hodiny jízdy je kolobka snad nejideálnéjší a laciné přibližovadlo pro zvýšení mobility občanů- nejen pro poslední mílu od parkoviště automobilisty. A pohodlní berou těžký E- scooter (i když si ztrhají záda při jeho vytahování z kufru auta). V Německu pohodlným obyvatelstvem jsou žádané ty E-skůtry, které mají radius přes 30km- tedy více než 20 mil i když jsou těžší skrze větší akumulátory (jejich záda, konkrétně v kříži jim to za pár let oplatí (sirné lázně a ortopédové se těší, že zvýší obrat). V tomto směru je obyvatelstvo v ČR na tom lépe -„má hlouběji do kapsy“.
Aspoň ty nezávodní městské pomalejší kolobky s koly do 20 palců (jsou též obratnější -mohou dobře „vykličkovat“ mezi chodci) by měly mít možnost jezdit po bezpečném chodníku- jako všude jinde na světé. Vždyt‘ na nich jezdí i děti! Tedy v ČR oficiálně i děti musí i na dětských kolobkách na vozovku – to je debilní zákon! Já su senior a osobě jezdím na REHA kolobce ( po rovině jsem 2x-3x rychlejší než pěšky.Zde je potřeba udělat osvětu – obvzvlášt‘ u senátora Červíčka- bývalého dopravního policisty chce vše vyřešit od zeleného stolu se zastaralými statistikami (nyní objem dopravy vzrostl a je tendence, že šířka řidítek u kol i koloběžek je též větší). Ať senátor jede na kole (nemá-li fyzičkou na to – tak jsou už E-tříkolky) na vozovce sum-sumarum 10 hodin za svými vnuky, kteří jedou před ním na kole, ale bez doprovodu třemi vyditelnými policejními vozy. A at‘ to nafilmuje kamerou, která se dá už lehce upevnit vpředu na cyklistickou helmu. Pak budou atualní dat o provozu. Ale někteří senátoři si schválně stojí na „drátě“ svoji veškerou svoji chytrost, potřebují většinou pro sebe, nikoliv pro blaho svých voličů a jejich dětí!
Vždyt‘ jejich přijmy jsou hlavně za lobijismus jiných pracháčů.
Když ne všichni, tak dost řidičů nedodržuje nynější odstup, bohužel nejen v ČR. Bud’me realisté když se řekne metr odstup, tak hodně řidičů vezme odstup půl metru, když se řekne dva (tuto zkušenost mám v Německu), tak to není ani metr. V Kanadě používají cyklisté plovací roury z pěnové gumy položené napříč na zadním nosiči. Pro ČR drze doporučuji nafouklý preservativ -když se nedodrží odstup -tak to bouchne.
Asi je potřeba – když je setkání (hvězdicové) motocyklistů, automobilistů, E-scootrů
udělat i demonstrační jízdy koloběžkářů (pak budou automobilisté prosit), aby kolobky zmizeli na chodník.
Promiňte moji kostrbatou češtinu -žiji přes 50 let v Nèmecku.
Predjizdeni pres plnou caru bude resit navazna aktualizace vyhlasky definujici prislusne vodorovne znaceni.
Podle mě je to celé jen polovičaté řešení. Pokud jsme na brněnském serveru tak příklad Veslařská. V celé délce Jundrova plná čára. Tedy dva kilometry v kuse nelze legálně cyklistu předjet. Pokud bylo A, mělo být i B, že lze přejíždět plnou čáru pokud je důvodem cyklista. Pokud je tu někdo znalý, jak je to stedy s tím přejížděním plné čáry? Podle mě další nedotaženost zákona. V zákoně je napsáno že mohu přes plnou objíždět překážku, což je stojící vozidlo. Nicméně zákon rozlišuje stojící vozidlo a vozdilo které pouze zastavilo (pro naložení a složení, vystoupení a nastoupení). Zastavené vozidlo není ve výjimkách pro to, aby bylo možné přejíždět plnou čáru. Pokud je tam plná čára a autobus MHD dobržďuje k zastávce, nemohu začít předjíždět, to bych předjížděl na plné. Pokud vidím že autobus zastavil předemnou na zastávce a vystupují lidé, tak nemohu jet, autobus nestojí, pouze zastavil. Pokud přijezdu z poza zatáčky a autobus už tam stojí, tak řidič těžko může vědět zda vozidlo zastavilo nebo stojí. Může tedy autobus objet, co kdyby tam stál už několik dní. Tohle je celé pěkná blbost. Vidí to někdo jinak?