Drtivé tažení automobilizace Brnem pokořilo další milník. Poprvé v historii Brna připadá jeden osobní automobil na méně než 2 obyvatele města. Celkem je v Brně registrován čtvrt milion motorových vozidel (z toho dvě stě tisíc osobních aut), jen za rok 2018 přibylo přes sedm tisíc osobních aut.
Každé dvacáté auto může do pěší zóny
Automobilová doprava zásadním způsobem definuje tvář Brna. Do pěší zóny má povolení k vjezdu 13 tisíc motorových vozidel a z pěší zóny se během podzimu stal tranzitní severojižní tah. Těchto 13 tisíc vozidel s povolením vjezdu do pěší zóny představuje více jak 5 % ze všech motorových vozidel, která jsou registrovaná v Brně (i když výjimka není podmíněna registrací vozidla v Brně). Stále neutuchající nárůst automobilismu je patrný nejen v pěší zóně, ale také ve statistikách počtu vozů registrovaných v Brně.
Čtvrt milionu motorových vozidel v Brně
Za posledních 10 let v Brně přibylo 40 tisíc registrovaných osobních automobilů, což se rovná nárůstu o celou čtvrtinu aut. Celkem bylo koncem roku 2018 v Brně registrováno téměř 200 tisíc osobních aut a dalších 50 tisíc jiných motorových vozidel. Každodenní zácpy, dopravní kolaps osobních aut, který způsobuje i kolaps městské hromadné dopravy, a nekonečné potíže s parkováním, jsou způsobeny právě tímto nárůstem počtu aut v Brně. Kapacity komunikací a parkování jsou přetíženy a přečerpány pod tíhou nových 40 tisíc aut, která si za poslední dekádu nakoupili lidé v Brně.
Nárůst 7 381 osobních aut za rok 2018 v Brně
Jen mezi roky 2017 a 2018 v Brně přibylo dalších 7381 osobních aut. Kdyby se jednalo průměrně pouze o menší auta velikosti Fabie, tak jen pro parkování těchto v Brně nových aut by bylo potřeba prostoru o velikosti 10,5 fotbalových hřišť na Srbské. Když byste tato v Brně nová auta zaparkovali podélně za sebe, tak vytvoříte kolonu dlouhou 37 kilometrů. Když byste tato auta zaparkovali na velký městský okruh, tak zaberou všechny čtyři pruhy od Žabovřeské, přes tunely Dobrovského a Husovice až na Gajdošovu.
To ale pouze za předpokladu, že by tato auta stála. Kdyby těchto 7 381 osobních aut, která v Brně meziročně přibyla, bylo v pohybu rychlostí 50 km/h s bezpečnými odstupy podle pravidla 2 sekund, tak budou potřebovat 236 kilometrů jízdních pruhů pro svůj pohyb. Kdyby byl dokončený velký městský okruh o plánované délce 20 kilometrů, tak by se na něj vlezla pouze třetina těchto nových aut v pohybu; kdyby měl VMO dostačovat pouze pro simultánní pohyb těchto nových aut pouze rychlostí 50 km/h, tak by musel mít 12 pruhů namísto plánovaných 4.
Drtivá prohra politiků, pokud vsadí na automobilismus
Město svými kroky nikdy nemůže stačit tomuto nárůstu automobilismu. Možnost obyvatel města nakupovat další a další auta není ze strany Brna nijak omezena. Kdo si chce koupit auto, ten může. V okolí svého domova parkuje buď zadarmo, nebo zaplatí 200 Kč ročně za oprávnění pro rezidenta. Město nákupy dalších a dalších aut na svém území musí pouze tolerovat. Podle mnohých ale musí město problémy z tohoto neutuchajícího automobilismu řešit. Kapacita ulic pro parkování je již dlouho beznadějně vyčerpána, kde bylo možné volný kus ulice přeměnit na parkování, tam se to stalo. Když město staví parkovací dům, tak jedno místo v něm vychází asi na 700 tisíc Kč. Kdyby mělo Brno postavit parkovací domy pouze pro auta, která ve městě přibyla mezi roky 2017 a 2018, tak by to město stálo 5,1 miliardy Kč, téměř třetinu ročního rozpočtu.
Město nikdy nemůže naplnit potřeby stále bujícího automobilismu. Není to možné prostorově, protože bez bourání města se nikam nové komunikace a další parkování nevejdou. Není to možné finančně, protože kdyby město mělo investovat podle rostoucího počtu aut, během roku zbankrotuje. Politici a úředníci, kteří budou prioritizovat v investicích a řízení mobility osobní automobily, nikdy nemůžou vyhrát a docílit uznání, jsou předem odsouzení k drtivé prohře tváří v tvář deseti fotbalovým hřištím, které si z města každý rok ukousnou nové automobily.
Článek vznikl díky podpoře Open Society Foundations v rámci projektu AutoMat’s National Outreach Via Social Base Management.
Supported by a grant from the Open Society Initiative for Europe within the Open Society Foundations.
