Kdo z vás používá v naší jihomoravské metropoli kolo jako dopravní prostředek, zná jistě velmi dobře situaci, kdy po kousku klidné jízdy na stezce pro cyklisty se na něj zašklebí modrá značka s červeným pruhem hlásící, že se něco mění. Většinou za touto značkou následuje chodník, obrubník a přechod pro chodce a s ním zákonem ukotvená povinnost kolo zastavit a pokračovat pěšky. „Nu což, zákon je zákon, slezu z kola, však mě neubude.“ praví sobě vzorný cyklista a učiní, jak řekl. Za obrubníkem a chodníkem na druhé straně ho čeká znovu optimistická svislá dopravní značka „Stezka pro cyklisty“ (popř. „Stezka pro pěší a cyklisty“), která mu dává povolení k jízdě – hurá. Jaké však následuje zklamání, když po dalších zhruba 150 m mu opět moudré hlavy určující dopravní pravidla obdobným způsobem přikazují slézt z kola a dalších několik metrů ujít pěšky než mu umožní na kolo nasednout a takto mu obdobnou rozcvičku předepisují po dalších úsecích znovu a znovu.
Před pátým přechodem pro chodce se náš poctivý cyklista zastaví, zapřemýšlí a řekne si: „A nebude rychlejší a pohodlnější jet po silnici?“ Pro jistou vytáhne zákon 361/2000 Sb, nalistuje §57 a hned po přečtení prvního odstavce mu ztuhnou rysy „Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít“. Říká se sice, že s poctivostí nejdál dojdeš a zřejmě to neplatí pro jízdu na kole. Nabízí se tedy opravdu jediné poctivé a relativně efektivní řešení, obloukem se této ulici s cyklostezkou vyhýbat. K čemu ovšem ta cyklostezka tedy je? To jsou opravdu lidé, co stojí za vybudováním této cyklostezky takoví pitomci a nebo mě chtějí donutit, abych ve městě na kole nejezdil. Neznám takového poctivce, kterého by to neudolalo.
Na ulici Botanická v Brně je krásný příklad takové cyklostezky. Jaká je praxe? Jízda na přechodu pro chodce i provoz cyklistů na souběžné silnici jsou na denním pořádku. Možná někteří poctivci raději podstoupí větší nebezpečí a projedou po frekventované Lidické nebo Kounicové, ale obecně se po Botanické jezdí a zákon se oběma variantami porušuje. Zkoušeli jsme několikrát před přechodem pro chodce zastavit a přejít silnici kolo vedouce a vyvolali jsme udivené reakce řidičů aut. Zdá se, že je v platnosti nepsaná dohoda mezi řidiči aut, cyklisty a policisty: jízda po přechodu bude tolerována. Všimněte si, že podobně je v Brně policisty tolerováno i nedovolené parkování aut na chodnících a v blízkosti tramvajového pásu. Tento jev ale bohužel cyklistům nenahrává, ale velmi znepříjemňuje život (komu už se podařilo zapadnout předním kolem do žlábku tramvajových kolejí nebo bourat na tramvajovém pásu jiným způsobem, ví své). Jakákoli tolerance k porušování zákona je ale podle mě jev opravdu nedobrý. K čemu je pak takový zákon? K čemu peníze vyhozené za značky, které se nerespektují? Je to jenom alibi pro případ nějaké nehody?
Můžeme skončit u nadávek a kroucení hlavou a nebo se zeptat: „Kdo je ale vinen za existenci takových cyklostezek, které cyklodopravu v souladu se silničním zákonem zpomalují a znepříjemňují? Proč nejsou souběžně s přechody pro chodce vedeny přejezdy pro cyklisty?“ Vysvětlení je jednoduché a svým způsobem pochopitelné, ale stejně nad ním zůstává rozum stát. Magistrát města Brna donedávna odmítal zřizovat souběžně přechod pro chodce a přejezd pro cyklisty, protože je na každém z nich jinak upravena přednost jízdy a tím vzniká velké riziko dopravních nehod. Zatímco chodec má na svém přechodu přednost před každým vozidlem vyjma tramvaje (viz. §54, odstavec 3), cyklista musí naopak na přejezdu pro cyklisty podle §57, odstavec 8 všem vozidlům přednost dávat. Na ministerstvu dopravy mi bylo v roce 2007 vysvětleno, že ve městech se předpokládalo pro cyklisty spíše zřizování vyhrazených pruhů a přejezdy pro cyklisty měly být doménou křížení cyklotras a silnic mimo obce a proto je přednost na nich postavená takto. Nevhodnost takové úpravy pro použití ve městě pracovník ministerstva nepopíral, ale kdo ví, kdy bude nějaká novela a co poslanci schválí a nebo neschválí. Jak vidíme, obě strany se umí nějak obhájit a jejich argumenty nejsou nepochopitelné, ale pak je na místě se ptát Magistrátu města Brna: „Vznesli vaši odborníci dotazy na ministerstvo, proč je v silničním zákoně úprava přednosti na přejezdech pro cyklisty tak nešťastná a nelogická?“
Musím bohužel odpovědět, že pravděpodobně ne. Na telefonický dotaz na ministerstvo dopravy mi dva odborní pracovníci v roce 2007 nezávisle na sobě řekli, že o žádném problému s odstavcem 8, §57 neví. Z tohoto důvodu jsme sepsali dopis a poslali ke konci roku 2007 na ministerstvo, dopravní policii a některé poslance a byli jsme ujištěni, že byl zařazen jako podnět k přípravě podkladů pro novelu zákona 361/2000 Sb. V dubnu 2010 jsem podal na ministerstvo dopravy dotaz, jak bylo s naším podnětem naloženo. Bylo mi sděleno, že pracovníci, kteří jej dostali na starost už na MD nepracují a jakékoli informace nelze tedy dohledat. Původně jsme chtěli za o.s. Brno na kole podat návrh znovu, ale problémem cyklolegislativy se nyní z pověření ministerstva dopravy komplexně zabývá opravdu odborná pracovní skupina a její témata a návrhy vypadají velmi optimisticky (např. by měl mýt zrušen zákaz paralelní jízdy po silnici v souběhu s cyklostezkou). Možná se tedy ze strany silničního zákona začne blýskat na lepší časy a postupně se prosvětlí i některé naše každodenní dopravní přestupky při cestě na kole po jihomoravské metropoli. Třeba se nakonec rozhoupe k činům i Magistrát města Brna a začne město aktivně spravovat, nikoli jen čekat s rukama v klíně, jak to celé dopadne a doplňovat dopravní značky tam, kde je porušování zákona natolik masivní, že nejde zastavit. Projděte se po hlavních částech města a zjistíte, že se zde z hlediska zásadních dopravních úprav od devadesátých let nezměnilo takřka nic.
