Pro město Brno pracuje 41 úředníků na plánování dopravy, dalších 100 dělá dopravně správní činnosti. Další dopravní specialisti s úředními právy sedí v městských akciovkách. Jen jeden z nich se ale věnuje zlepšování dopravy pěší a na kole. Protože v srpnu 2014 odešel, požádali jsme ho s odstupem několika měsíců o rozhovor. Chceme lépe pochopit, jak věci na městě fungují a které je možno měnit k lepšímu.
Daniel Bárta, Brno na kole, o.s. (DB): Působil jste necelé dva roky na Odboru dopravy města Brna v pozici referenta, ale de facto jako cyklo-koordinátor. Také jsem od známých slyšel, že mnoho stížností občanů jste nakonec řešil vy, protože vaši kolegové si s lidmi na kolech nevěděli rady. Co bylo vaší pracovní náplní, zabýval jste se jen cyklisty? Měl jste nějaké zvláštní pravomoci, nebo povinnosti?
Zdeněk Hrubý, bývalý referent pro pěší a cyklistickou dopravu, Oddělení koncepce Odboru dopravy MMB (ZH): Na odboru dopravy města Brna jsem pracoval přesně dva roky. Nastoupil jsem 1. 9. 2012 a pracovní poměr jsem ukončil dohodou 31. 8. 2014. Práce na pozici referenta samosprávy byla zajímavá a velice si vážím pomoci, které se mi dostalo od bývalých kolegů z oddělení koncepce dopravy. Toto relativně nové oddělení má důležitý úkol připravovat i naplňovat koncepci městské dopravy. A pěší i cyklistická doprava je podle mne důležitou a nedílnou součástí městské mobility. Zejména tento segment jsem měl v referátu, ale skutečností bylo, že jsme od začátku všichni dělali vše, co bylo potřeba, podle pokynu vedoucího odboru dopravy. Cyklistika naplnila okolo 70 % mého pracovního času, zbývající část byla běžná úřední agenda, spojená s dopravním značením, bezpečností účastníků provozu, územním plánováním nebo majetkoprávním vypořádáním pozemků pod komunikacemi. Referentské místo je v současnosti obsazeno pracovníkem OD MMB, kterého já považuji za lepšího odborníka, než bych snad mohl být já (pozn. DB: Ing. Tomáš Burian). Určitě bych ale tuto pozici neoznačil za cyklokoordinátora. Pozice cyklokoordinátora ve městě Brně nebyla po odchodu Ing. Jebavého z BKOMu (pozn. DB: v roce 2002) obsazena a Magistrátu i Odboru dopravy tato situace podle mne vyhovuje. Cyklokoordinátor totiž má nejen povinnosti, ale i určité pravomoce. Podle mého názoru především vedení města ještě nedospělo k poznání, že bez kvalitního odborníka v pozici cyklokoordinátora se moderní město ve střední Evropě skutečně neobejde.
DB: Za tu dobu byly realizovány veřejností kvitované projekty cyklopruhů Kounicova, Úvoz a asi 4 km cyklo-obousměrek. Vnímáte na nich svůj podíl, nebo máte jiné favority, na něž jste hrdý?
ZH: Rozhodně bych nechtěl zveličovat svůj podíl na tom, co se povedlo. Považuji to za dobrý výsledek kolektivní práce a spíš mne mrzí, že se toho nestihlo více. Jsem rád, když od kolegů slyším, že se pokračuje stejným tempem dál. Nemohu opomenout výrazný podíl vedoucího odboru dopravy, který realizaci cyklopruhů Kounicova na pokyn prvního náměstka primátora prosadil i přes pro cyklodopravu ne zcela příznivé prostředí. Kounicova i Úvoz jsou podle mne standardní cykloradiály, které se podařilo prosadit a realizovat. Spokojený bych byl v případě, že by se povedly realizovat další technicky připravené akce, například Lidická, nebo protisměrný cyklopruh na Bratislavské. Projektem, na který však jsem skutečně hrdý, je projekt sdílení městských kol (pozn. D.B. Bike Sharing System, BSS, podrobnější článek od BNK). Tento projekt má mimořádně velký potenciál a pevně věřím v jeho úspěšnou brzkou realizaci ve městě Brně. Upřímně mne mrzí, že se již nemohu podílet na záměru, o jehož životaschopnosti jsem upřímně přesvědčen. Moje profesní dráha se aktuálně ubírá jinou cestou, ale pro cyklistiku může horovat nejen profesní silničář, či auditor bezpečnosti pozemních komunikací, ale i supervizor projektových dokumentací. Projekt BSS však není záměrem, který stojí na jednom referentovi. Na prosazení myšlenky bikesharingu v Brně se významně podílí vedoucí oddělení koncepce dopravy, Ing. Šamánková. Poděkování za kvalitně odvedenou práci při zpracování a prezentaci technické studie BSS v Brně patří všem řešitelům, kteří se na zakázce podíleli. Bez toho aniž bych kohokoliv z nich jmenoval či vyzvedával. Za další nedoceněný úspěch považuji skutečnost, že se město Brno stalo členem Asociace měst pro cyklisty. Na tuto aktivitu jsem opět neměl významnější vliv. Stal jsem se pouze vykonavatelem administrativních kroků. Budu rád, když členství Brna v asociaci nebude do budoucna formální. Neúspěšně jsem usiloval o účast Brna v soutěži o titul „Hlavní cykloměsto republiky“ na jaře 2014. Podle mne se skutečně mnohé v minulých letech povedlo a Brno nebylo bez šancí na umístění na „bedně“. Asociace měst pro cyklisty má zájem zviditelňovat všechny úspěchy hodné následování. Ale i o případné neúspěchy je také důležité se podělit, abychom si navzájem pomohli na neprošlapané cestě.
DB: Jste dopravní inženýr, máte různá oborová školení a zkoušky. Znám projektanty cyklostezek co nikdy neseděli na kole, ale vás jsem potkal na konferenci o cyklistice, účastnil jste se brněnských cyklojízd, jezdil jste na magistrát několikrát týdně na kole a soutěžil jste v Do práce na kole. Kolo vám bylo blízké i před působením na Odboru dopravy, nebo jste ho přijal za své tak silně až skrze své pracovní úkoly, abyste lépe vnímal problémy obyčejného cyklisty?
ZH: Varianta B je blíž pravdě, i když jako dorostenec jsem si kola na rodné vesnici užil do sytosti. Za prohloubení kladného vztahu k cyklistice musím opakovaně poděkovat Ing. Bielkovi, který mi naznačil, že referent, který má v popisu práce cyklodopravu ve městě, by se měl zapojit do akce „Dopracenakole.net“. Po jednom měsíci dojíždění jsem skutečně musel přehodnotit mnoho svých názorů a naštěstí jsem v tomto vytrval i následující měsíce. Přesvědčil jsem se, že život s kolem je životní styl, který nám ostatní mohou jenom závidět. A že skutečně máme právo požadovat přiměřený podíl prostoru nejen ve městě. Pro úředníka, který má v popisu práce spoluutvářet bezpečné a přátelské prostředí pro rozvoj cyklodopravy, je mimořádně důležité si sednout na kolo a pravidelně jezdit městem a na vlastním kole si osahat všechny ty vysoké obrubníky i neprostupná území, uspořádaná pouze pro „rychlou“ motorovou dopravu i nedokončené úseky cyklotras. V každodenním dojíždění do práce na kole pokračuji i v současném zaměstnání. Bohužel nestíhám jezdit každý den. S šalinkartou v kapse to chce určitou sebekázeň, které asi nemám dostatek.
DB: V Brně máme už skoro 5 let generální plán rozvoje cyklistiky. Přesto i zkušení odborníci musí často o jednotlivou tabulku dopravní značky svést na Odboru dopravy bitvu (např. zákaz vjezdu cyklistů na cyklotrase z Vídeňské na Renneskou v roce 2011, přikázaný směr jízdy na Rooseveltově znemožňující jinak legální vjezd do Sukovy byl zlomen až 2014). Co myslíte, že by mělo být předmětem dalšího úsilí v našem městě, abychom udělali krok kupředu a nepřešlapovali na místě?
ZH: Všechny moje rady a doporučení již slyšeli mí bývalí nadřízení i kolegové z „pracovní skupiny cykloopatření“ . Nechci se zde pouštět do podrobností. Optimální postup je obsahem probíhající Cyklistické akademie, kterou pořádá Asociace cykloměst. Část lekcí jsem absolvoval. Doporučil bych tuto akademii zastupitelům města Brna a hlavně členům komise dopravy RMB. Podle mne je právě zde největší rezerva ve městě Brně.
Za klíčový bod považuji možnost úplné prostupnosti centra města pro cyklisty. Včetně pěší zóny. Doporučuji se zaměřit na tuto oblast. Současně s tím lze realizovat další ucelené cykloradiály. Za prioritu považuji také dostatek kapacit pro odstavování kol.
DB: I obyčejní lidé si čas od času zajedou mimo republiku i třebas jen k sousedům do Vídně. Často se jim pak zdá, že jsou vstřícností k cyklodopravě na jiné, o třídu lepší, planetě. Když se vrátí do Brna, dozví se z města něco, co lze shrnout do věty mé čtyřleté dcery: „To nejde.“, která se jen velmi těžko rozlišuje od „Se mi nechce“. Myslíte, že zažijeme v budoucnu Brno, kde s otevřenou náručí přijímají lidi na kolech?
ZH: Já jsem rozený optimista a věřím, že město Brno má na to, aby v horizontu 10-12 let dotáhlo v této oblasti na úroveň Pardubic, či Uherského Hradiště. V oblasti bikesharingu bychom mohli být i dál. Vše je v lidech. Vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby sdílená kola měla v Brně třebas žlutou barvu. A z ostatních evropských měst by se k nám jezdili inspirovat primátoři, jak na to.
I já jsem občas vystaven dotazům mé (čtrnáctileté) dcery, na které není lehké najít odpověď. Podle mne si generace našich dětí zaslouží trochu úsilí, abychom vybudovali městské komunikace, které budou vstřícné i pro nemotorovou dopravu.
DB: Podle našich počtů se nepodařilo investovat 9 mil. Kč slíbených náměstkem na roky 2012-2014 do cyklistické infrastruktury, ale výrazně méně. Máte nějakou radu jak by bylo možné práce zintenzivnit a zefektivnit?
ZH: Ohledně naplnění finančních prostředků bohužel máte pravdu. Slíbené 3 miliony každoročního investování do cyklodopravy nebyly v minulosti nikde zakotveny a nezávazný příslib je možné vždy nějak poopravit, či objektivně zdůvodnit jeho případné nenaplnění. Podle mého názoru není nereálný horizont 6 až 8 milionů Kč, které by byly každoročně vyčleněny z rozpočtu města Brna pouze na realizaci cykloopatření. O tyto prostředky by podle mne měli nejspíš soutěžit soukromí dodavatelé a současně i BKOM. V rozpočtu města bych doporučil současně s výše uvedeným objemem ponechat v kapitole dopravní značení a dopravní opatření samostatnou podkapitolu cykloopatření v objemu do dvou milionů Kč. Při porovnání dopravních výkonů, které lze výhledově u cyklodopravy očekávat, by ale tyto prostředky měly být spíš trojnásobné.
Dovolte mi v závěru poděkovat všem bývalým kolegům, že mi umožnili se na této zajímavé práci podílet. Ty dva roky si určitě zapíšu mezi plodná a úspěšná období mého profesního životopisu. Tým, který jsme vytvořili zůstává akceschopný i nadále a držím palce pracovníkům BKOMu, OD MMB, dopravním inženýrům Policie ČR i spolupracovníkům z ADOSu i DPmB aby se jim v další práci dařilo. Budu jen rád, když se v následujících letech pro cyklodopravu v Brně udělá mnohonásobně více. Zůstávám příznivcem cyklistiky a zůstávám působit v Brně. Nebráním se občasné spolupráci, ale vzhledem k mým časových možnostem nechci slibovat nereálné.
Občanské sdružení Brno na kole (BNK) má v této oblasti nezastupitelné místo nejen při zajišťování jakési zpětné vazby. Vážím si všeho, co pro cyklisty děláte a mnohokrát mi to v mé práci na Odboru dopravy magistrátu pomohlo. Na webových stránkách o.s. je poznat, že i ostatní cyklisté Vaši činnost oceňují. Jsem rád, že i BNK vnímá minulou etapu pozitivně.
DB: Děkuji za rozhovor a vaši práci.
