Skip to main content

Do Vídně na cyklojízdu, tedy na Critical Mass, protože cyklojízda se říká jenom v Česku, jsme vyrazili. Na zkušenou, projet se, pobavit se, inspirovat se. Vyrazili jsme mikrobusem s cyklovlekem, ale nedojeli jsme daleko. Koliště zaplácané auty v pátek už ve dvě odpoledne. Od Moraváku po Cejl jsme mohli jet patnáct dvacet minut. Autojízda! Jo, možná by se na Kolišti hodil vyhrazený pruh pro HOV – high occupancy vehicles, tedy vozidla, ve kterých sedí více než jeden člověk. Nás bylo i s panem řidičem osmnáct. 

img_20161216_134521

Huslík – přeprava osob. Ultimátní řešení přesunu i s koly.

img_20161216_134501

Přední kola musela dolů. Kapacita vleku je 21 kol.

img_20161216_141217

Jedeme!

Hon na cyklojízdu

Do Vídně jsme přijeli pozdě. Zdrželo nás Koliště a pauza na benzínce. Critical Mass (CM) se sjíždí od 16.30 na Schwarzenbergplatz a cca 17.20 razí do ulic. My jsme s mikrobusem zastavili na Muhammad-Asad Platz a v 17.10 jsme začali CM stíhat. Vláček 17 lidí sviští na kolech Vídní na Schwarzenbergplatz, dorazili jsme něco po 17.30 a nikde nikdo. Zapínáme appku http://criticalmaps.net/ a vyrážíme na honičku – v aplikaci vidíme, kde se cyklojízda nachází a chystáme se ji dohnat. Šlapeme šlapeme, zatracené semafory, ve Vídni mají sice zvláštní cyklosemafory, ale bohužel nemají cyklo-zelenou vlnu jak v Kodani. Takže sprintujeme vždy od červené k červené. Tečka na displeji je pořád stejně daleko, moc se nepřibližujeme. Anička velí dolů k řece, tam semafory nejsou. Svištíme, uháníme, doháníme tečku na displeji mobilu. Cyklojízda má být přesně na druhém břehu. Ale tam stojí jen kolona aut. Tečky na displeji zahýbají vpravo a dál od nás, od řeky vyrážíme vzhůru do ulic a sprintujeme dál. Až později mi docvakne, že ta tečka na displeji, kterou stíháme, není konec cyklojízdy, ale jiný člověk, který tu cyklojízdu taky stíhá.

mapa-jizdy

Trasa cyklojízdy od některého z účastníků. My jsme k tomu měli ještě 5,5 + 8,5 navrch.

Cestou potkáváme kluka na silničce ve žlutém dresu, který taky stíhá. Stíháme s ním, je rychlý, náš mikropeloton se trhá. Konečně se před námi blýskají majáčky policejních vozů doprovázejících CM. Hurá, doháníme chvost cyklojízdy čítající pár stovek lidí. Ale nejsme všichni, cyklojízdu jsme nedojeli všichni. Critical Mass jsme dohnali u Praternstern, kde se otáčela kolem nádraží. Zbytek naší skupiny cyklojízdu nedožene zezadu, protože jim jede přímo do náruče. Štěstíčko, všichni jsme tu. Stačilo nám k tomu jen třináct kilometrů stíhací jízdy.

Už ji máme

Konečně můžeme zvolnit. V mrazivém večeru se CM účastní asi okolo 200 lidí. Trasa se vymýšlí cestou, policie se přizpůsobuje, jede se po i po ringu, špička nešpička, auta neauta. Ve Vídni mají CM každý třetí pátek v měsíci, takže každý měsíc po celý rok. Bez oficiálního organizátora, bez pořadatelů. Teď v zimě je účast menší, přes léto zase větší. Teď v prosinci jede i několik cargobajků, několik soundsystémů, jeden opravdový Santa Klaus. Cyklojízda končí na charitativním bazaru kousek od Mariahilfer straße, bez zvedání kol nad hlavu, v jeden moment tu jsou všichni, a za chvíli se celá cyklojízda rozplyne jak pára nad kanálem. Zjišťujeme, že jsme skoro devět kilometrů od mikrobusu.
Svačina, čaj, kořalka, čokoláda, toaleta. V mikrobuse jsme si odhlasovali, že se na půl devátou vrátíme k mikrobusu. Už k němu chceme odjet, ale je nás šestnáct. Jeden chybí. Telefon zvoní, zvoní, zvoní, nejde se dovolat. Čekáme, prý jestli budeme znovu hlasovat… Hurá, už se objevuje i Petr, nasedáme na kola a rozjíždíme peloton zpět k Muhammadovi. Mrzne a máme zpoždění, tak zase šviháme. Vídní se jede krásně, většinou po širokých cyklostezkách fyzicky oddělených od motorové dopravy. Vídeň je pro jízdu na kole krásně prostupná, je radost se městem prohánět. Nad Dunajem zastavujeme, z našeho soundsystému duní pop-house , trsání chrání před mrazem, Havroš loví foťák a samospoušť nám bere duše.havros-foto-2
Když přijíždíme k busu s malým zpožděním, v nohou máme přes třicet kilometrů, z nichž okolo dvaceti stíhacím stylem.

3 Comments

  • Petr Štolfa napsal:

    Dobrý den,
    úschovu během přepravy (poštovní vůz, ve kterém je možné převážet více jízdních kol, nebo tandem), bohužel ČD v úseku Brno – Břeclav provozuje v létě jen jedním párem vlaků, mimo sezonu nic.
    Jak je to při cestě do Vídně nevím, ale jede se z Brna přes Břeclav. 🙁
    Třeba se ČD pochlapí.

  • Michal Nešindelář napsal:

    Aha, takže bez auta byste se tam nedostali a ještě chcete nějaké výjimky na Kolišti. No možná by měl ten minibus řídit někdo, kdo ví, kudy se dá i v pátek opoledne docela bez problému projet okolo centra Brna.
    Prostě pokrytci, autem na cyklojízdu, stejně jako když jste dělali Nádražní bez aut a všechno tam tahali autama…. Jeďte si vlakem nebo na kole, když to všem doporučujete a pak napište, jak jste bez auta stíhali 😀 Šašci

    • Michal Šindelář napsal:

      Dobrý den milý pane anonymní,
      díky za váš příspěvek. Už jsem na stejnou věc odpovídal jinde, tak to sem jen překopíruju, viz níže. Mimochodem, na Nádražní na Den bez aut, jsme my vozili věci nákladním kolem.
      …ve spolku Brno na kole se prosazujeme o vyšší bezpečnost nemotorové dopravy a umožnění lidem se přepravovat podle jejich preferencí. Nikdy jsme nikde nehlásali, že automobilová doprava je principiálně špatná a že každá cesta autem je špatná.
      Vlakem bychom klidně jeli (a zvažovali jsme to), ale ono to vlakové spojení NENÍ dobré, jak tvrdíte. Po 20.00 nejede žádný vlak s přepravou kol zpět z Vídně do Brna, a i kdyby jel, tak je dost pravděpodobné, že by neměl dostatečnou kapacitu pro cca 17 kol.
      K cestě mikrobusem. V Brně jezdí zhruba 60 % automobilů obsazeno pouze řidičem. My jsme jeli mikrobusem, který je sice delší (řekněmě že max. jako 3 osobní automobily), ale jelo nás v něm 18. To by v přepočtu na prostor komunikace obsazený osobním autem bylo 5 lidí na auto. To je na brněnské poměry docela extrém.

Napište komentář