Víte, že v Brně jsou pro jízdu na kole podobné přírodní podmínky jako ve Vídni? Podívejte se na mapu, která byla vyrobena také díky americké NASA:
velká verze obrázku
Postup výroby
1) vezmi z OSM ulice typu residential a také living_street, udělej jim obalovu zónu 100m
2) vezmi z NASA výškový model terénu SRTM a vektorizuj ho
3) vezmi z OSM hranice obcí
4) udělej síť bodů po 200m
5) ořež 1) a 2) podle 3)
6) bodům 4) přiřaď hodnoty 2) skrze spatial join
7) vymaž body ze 4), které neleží na 1)
8) vztažná výška řeky pro Vídeň 150 m.n.m., pro Brno 200 m.n.m.
Proč právě 50 metrů?
Protože 95% lidí nemá s takovým převýšením problém, podrobněji celý průzkum Prahou na kole.
Errata
15.7.2014: Oproti původní verzi byla opravena chyba z posunutí výškového modelu, sledovaný poměr výšek zůstal zachován, dále přidáno vodstvo. původní velká verze a původní malá verze
Zdravím, nad tou mapou si lámu hlavu celý víkend, protože se mi zdá zjednodušená, tedy dezinterpretační. Důvody jsou ty, co tu dříve popsali ostatní komentátoři. Nicméně mě napadlo, že by šlo řadu připomínek vyřešit zanesením vodních toků do mapy. V obou případech je lze považovat za nivelační linie, které by jasně do mapy zanesly bod nula a tedy nějaké měřítko. Čtenář si pak snáze představí georeliéf obou měst. Konkrétně u Brna mám osobně problém lokalizovat třeba Špilberk, centrum nebo Kraví horu, kde bydlím.
Děkujeme za názor. Každá mapa zjednodušuje a podrobnost té naší odpovídá cílovému určení naší mapy primárně pro Facebook, jedním zobrazeným fenoménem a střednímu měřítku. Jde vlastně o infografiku. Algoritmický popis nivelační linie není triviální, rádi se přiučíme pokud víte jak na to. Pro studium georeliéfu města jsou vhodné mapy s vrstevnicemi a malých měřítek. Vodstvo jsme v rámci opravné verze posunutí výškového modelu pro ilustraci přidaly.
Přijde mi to silně manipulativní. Jestli porovnávat, pak převýšení na trasách, řekněme z okrajových částí města do jeho středu.
To je mi líto. Naše mapa sleduje přírodní poměry v reliéfu, v Brně utvářené prvohorními vyvřelinami a kvartérními sedimenty. Na vaši mapu převýšení se těšíme.
Mě je líto, že zde klamete nerelevantními daty. Ná výrobu mapy s převýšením po celém Brně čas nemám, možná by jste si ho příště ale mohli udělat, pokud myslíte svoji aktivitu seriózně. Zde přikládám lehký náčrt jak to vychází pro silně obydlené lokality a trasu (s preferencí cyklotras) na Nám. Svobody. Délku trasy jsem zadal aby vždy vycházela +-5km (čímž vylučujeme vyložené periferie). Je uvedena délka trasy, stoupání, klesání a průměr mezi stoupáním a klesáním, musíme se přece dostat zpět, že. Bohužel jen zřídka kdy se dostaneme pod vašich vysněných a bohužel z prstu vycucaných 50m. Viz můj původní komentář, vaše metrika je zcela irelevantní k tomu jaký závěr vyvozujete. I na trase, kde rozdíl ve výšce mezi nejvyšším a nejnižším bodem trasy nepřesáhne 30m, je možné mít skládané převýšení přes 50m.
Židenice Nám. Svobody – 5.1Km
Stoupání: 57 m
Klesání: 122 m
Průměr: 89m
Bohunice Nám. Svobody – 4.3Km
Stoupání: 52 m
Klesání: 83 m
Průměr: 67m
Nový Lískovec Nám. Svobody – 5.1Km
Stoupání: 110 m
Klesání: 146 m
Průměr: 128m
Žabovřesky Nám. Svobody – 3.6Km
Stoupání: 48 m
Klesání: 43 m
Průměr: 45m
Lesná Nám. Svobody – 5.3Km
Stoupání: 38 m
Klesání: 115 m
Průměr: 76m
Komín 5.3Km
Stoupání: 73 m
Klesání: 72 m
Stoupání: 73 m
Juliánov – 4.8Km
Stoupání: 38 m
Klesání: 60 m
Klesání: 72 m
Průměr: 72m
Vnímám, že se vám mapa o výškopisu nelíbí a že by vás zajímala více jiná mapa než ta, co jsme vyrobili. Připouštím, že se jí zabýváme a pokud budou k dipozici vhodná data, něco se zkusíme vytvořit.
Interpretace vám brát nebudu, ale naposledy zopakuji, že naše mapa se zabývá jediným fenoménem – výškou a má říkat, kde v Brně nejsou velehory. Ačkoliv to naše mapa neříká, v Brně se platí korunou a ve Vídni eurem.
Jsem rád, že jste si vyzkoušel, že vytvořit mapu dle vašeho přání není triviální, a že jste si otestoval, že fabulace o převýšení 150, 200m nejsou reálná a že některé reálné vztahy vychází lépe a některé hůře jak v zelených tak v hnědých územích.
Dobrý den.
Jakým způsobem byla určena základní výška? Byla použita výška hladiny nejbližší řeky pro každý bod zvlášť? Nebo byla použita jedna hodnota? Pokud byla použita jedna hodnota, jaká byla?
Děkuji za odpověď
Správná otázka, doplnil jsem do textu článku. Byla použita jednotná výška pro každé město tj. 150 m.n.m. pro Vídeň, 200 m.n.m. pro Brno.
Děkuji za odpověď.
V návaznosti na tuto odpověď:
Proč byly pro města zvoleny právě výšky 150m a 200m?
Kde přibližně se nachází onen vztažný bod na toku řeky která by měla být brána jako základní úroveň?
V Brně je to Svratka u Ronda jako styk dvou nejvytíženějších tras – stezky a cyklopruhu v centru. Pro Vídeň je to Reichsbrücke na Dunaji. Důvod pro zvolení těchto vztažných bodů je, že to jsou nejnižší místa ve městě, které lze považovat za srovnávací rovinu výškového modelu a dost pravděpodobně budou využiti i dopravně (na rozdíl od nejvyššího bodu).
To je docela zajímavé.
Wikipedia uvádí rozsah nadmořských výšek Vídně 151 – 542m.n.m.
A jako nejnižší místo uvádí Lobau, které leží v onom neobydleném východním výběžku. Most Reichsbrücke je tedy podle vašeho tvrzení pod nejnižším místem Vídně.
Při hledání na http://www.gpsies.com jsem zjistil nábřeží Dunaje v okolí Rechisbrucke leží v nadmořské výšce cca 158-160m.
Též tato pěkná mapa velmi názorně ukazuje vyšší nadmořskou výšku v oblasti Reichbrucke.
http://www.flickr.com/photos/48244569@N02/11520370934/
Máte pravdu v tom, že výška nivy u Dunaje/Svratky je výše než je kulaté číslo vztažných výšek 150/200. Jinými slovy pro příčný řez přes řeku neplatí, že okolí řeky je nejnižší místo řezu tak, jak bylo předpokládáno. Lobau není předmětem řešení mapy, nelze srovnávat různé lokální/globální výškové modely a jejich základní roviny a bez zohlednění přesnosti měření výšek. V SRTM Vídně se vyskytují výšky 150+ i v obydlené severovýchodní části. Těch pár metrů v Brně hraje pak menší roli díky strmějším kopcům, zato ve Vídni hraje roli větší. Pokud to přepočítám pro výše uvedené zvedne se Vídeň na 65%, to je stále pro srovnávání Brna hezký výsledek, ikdyž už ne tak kulatý.
Příliš nechápu smysluplnost zvolené metriky. Když opominu fakt, že síť bodu po 200m je opravdu hodně řídká, jaký má smysl se zabývat výškou ploch nad 50m nebo pod 50m? Nemělo by vás spíš zajímat převýšení mezi jednotlivými body? Např. na vzdálenosti 4Km může docela běžně vzniknou naskládané převýšení 150m, což už by někomu vadit mohlo, podle vašeho průzkumu konkrétně 64% dotázaných. U 200m převýšení už se bavíme od 80% dotázaných. Ač si vaší aktivity vážím, tento článek jen pasuje nerelevantní metriku tak, aby to hezky vypadlo.
Díky za věcné připomínky, zkusím reagovat:
1) Hustota 200m je neadekvátní tehdy, opomíjí-li výpočet nějaké významné terénní nebo sídelní oblasti, což se myslím neděje.
2) Výškou do 50m nad řekou se má smysl zabývat, protože víme, že řeky jsou nejnižším místem a velmi pravděpodobně budou využity pro transport nebo budou kříženy. Zkoumáme přírodní podmínky.
3) Použít převýšení mezi body? Zajímavé by to bylo (nezkoumáme pak ale vlastnosti prostředí, ale reálné/potenciální cesty), ale museli bychom vědět mezi kterými body se bude cestovat, jak často a kudy povede cesta.
4) K možnému sčítání výšek. Obyvatelé cestují za prací převážně do centra případně na jihovýchod, tedy na ně čeká jednou za cestu vyjet právě těch cca 50m. Fabulovat o 150m či 200m stoupání je, zdá se mi, mimo realitu dopravních vazeb.