Policejní stanoviska ke stanovení dopravního značení jsou v Brně dlouhodobě problematická, a to ve vztahu k cyklodopravě, ale i ostatním dopravním záměrům. Policie ČR (dále jen PČR) působí, že jí leží na srdci především zájmy automobilismu, zkapacitňování křižovatek a proměny uliční sítě v silniční komunikace podřízené pro využití maximálním počtem automobilů. Naznačují to stanoviska, která konkrétní zástupci PČR vydávají.
Například v roce 2013 PČR vydala negativní stanovisko k návrhu cyklopruhů na ulici Lidická, kvůli tomu, že by po cyklopruzích začali jezdit lidé na kolech a řidiči automobilů by je navzdory cyklopruhu přehlíželi a sráželi:
Ve stejný rok ale brněnský magistrát zpracoval projekt a vyznačil cyklopruhy v nedaleké ulici Kounicova během rekordních třech měsíců a navzdory nesouhlasnému stanovisku PČR. Tehdy si magistrát a politické vedení města, v oblasti dopravy reprezentované Robertem Kotzianem (v té době za ODS), dokázali prosadit svou a nenechat se blokovat ze strany PČR. V případě stanovaní dopravního značení, tedy malování na vozovku a osazování značek, jsou stanoviska PČR nezávazná.
To se však během následujících let proměnilo. Část Odboru dopravy MMB, přímo stanovující dopravní značení, se zcela podřídila zástupci PČR, tehdy panu Tomáši Šebelovi. Tento pan Šebela si svoje stanoviska víceméně cucal z prstu, platné normy a technické podmínky buď ignoroval, anebo selektivně a účelově interpretoval, či dokonce dezinterpretoval (například že ČSN 73 6110 Navrhování místních komunikací je nadřazená norma vůči TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty, viz rozbor zde). Někteří zaměstnanci OD MMB s panem Šebelou pevně drželi basu, až došlo na známé rušení cykloobousměrek v letech 2019 a 2020. Tuto úřednicko-policejní svévoli jsme nenechali jen tak, magistrát jsme žalovali u soudu za nezákonný postup, a nad městem vyhráli tři soudy, celou kauzu mapuje série článků zde. Někdy koncem roku 2021 se Tomáš Šebela přesunul do Znojma a okolí, kde působí ve své škodlivé činnosti pod hlavičkou PČR dál. Mezi brněnské projektanty doputovala svědectví o tom, jak již dříve schválené projekty bylo třeba kvůli Šebelovi přepracovat, a například projekt s cyklopruhy byl nahrazen zbytečnými piktogramy.
SItuace s podivnými stanovisky v Brně se odehrává i v roce 2023. V letošním roce OD MMB pokračuje ve zřizování cykloboxů ve vybraných křižovatkách, ke kterým bohužel často navrhuje pouze piktokoridor namísto zúžení řadících pruhů a přivedení lidí na kolech do boxu ochranným cyklopruhem (tak, jak se to běžně dělá v Praze). Začátkem října se jednalo o stanovení na křižovatkách Jugoslávská x Provazníkova, Úvoz x Tvrdého a Chodská x Domažlická. A nyní pozor, PČR poslala stanoviska rovnou dvě, jedno nesouhlasné a druhé souhlasné. Pojďme se podívat nejdřív na nesouhlasné stanovisko, které bylo ve všech třech případech identické. Že je identické je důležité podtrhnout, neboť PČR často argumentuje při vysvětlování svých stanovisek tím, že každá situace je jedinečná a tak nelze srovnávat například policejní stanoviska z různých krajů a samospráv.
Pojďme si nesouhlasné stanovisko PČR interpretovat.
První bod: když se namaluje na vozovku cyklobox (V 19), jehož smyslem je vytvořit vyčkávací prostor pro cyklisty při vjezdu do křižovatky, tak ho začnou lidi na kolech používat, a to by mohlo omezit rozjezd automobilů.
Druhý bod: Ačkoliv v bodě prvním odmítáme cykloboxy, tak v tomto bodě požadujeme, aby bylo cykloopatření řešeno nejen pro tuto křižovatku, ale komplexně jako celek včetně úseků mezi křižovatkami (tedy nejspíš jednorázově pokrýt celé město, aby nechyběla cykloopatření v navazujících úsecích).
Třetí bod: Ignorujeme zákonnou povinnost řidičů motorových vozidel týkající se minimálního odstupu při předjíždění či objíždění lidí na kolech.
Čtvrtý bod: Sice v druhém bodě požadujeme komplexní řešení cykloopatření, tak ty piktogramy nám přijdou jako přehnané, protože by chudáci řidiči z nich mohli být zmatení, zvlášť během řízení svého automobilu, když musí řadit, brzdit, dávat pozor, zatáčet, dávat přednost, a vůbec se řídit pravidly silničního provozu.
Teď si dovolím více osobní vyjádření. Co je to za snůšku nesmyslů, tohleto stanovisko? Vždyť to nemá hlavu ani patu, PČR se vyjadřuje, že chce cykloopatření komplexně, ale zároveň ho nechce vůbec, a řidiče motorových vozidel konstruuje jako zmatené zranitelné chudáky, od kterých nelze očekávat příliš mnoho v provozu.
Tato stanoviska PČR rozeslala 27. července 2023. Dva týdny na to, 10. srpna 2023, pak poslala další stanovisko v tomto znění:
Najednou PČR souhlasí, nemá výhrady, návrh dopravního značení vnímá v souladu s požadavky na bezpečnost a plynulost provozu. Na dveře urgentně buší otázka: Policie České republiky, co se děje? Co se přihodilo během těch dvou prázdninových týdnů, když jste zcela otočili kormidlem a najednou nemáte žádnou výhradu?
Rád bych znal na tuto otázku odpověď. Z vlastní zkušenosti vím, že se stanoviska PČR mohou lišit hned na několik způsobů. V rámci jednoho pracoviště, typicky dopravního inspektorátu, se mohou vystřídat dva příslušníci, a stanoviska začnou vypadat úplně jinak. Můžete mít stanoviska od policisty, který se podívá, zda je výkres podle norem, zda tam není nějaký nesmysl, a vydá podle toho stanovisko. A pak můžete mít stanoviska od policisty, který nemusí mít ani žádné dopravní vzdělání, o to silnější má však své názory, a který požaduje přepracování výkresů podle svých vrtochů. Stanoviska se liší také regionálně, o Pardubickém kraji je známo, že PČR je tam příznivě nakloněna zklidňování automobilové dopravy a neháže samosprávě klacky pod nohy.
Přál bych Brnu, aby se PČR stala partnerem pro rozvoj udržitelné mobility, a aby magistrát nemusel řešit nesmyslná stanoviska, která z PČR stále nějakým způsobem vyplouvají.
