Skip to main content

Dost bylo vzorových Kodaní, Vídní a Amsterdamů! Podívejme se nyní směrem k polárnímu kruhu do Reykjavíku, nejsevernějšího hlavního města celé planety. Jak to Islanďanům šlape, co vítr, kosa a předpisy?
Na rovinu, v Reykjavíku je Brňákovi vážně kosa, a VIV (vyje*aný islandský vítr) ho nelítostně šikanuje celou dobu a žene jej do hospod s ultradrahým pivem, oproti kterému je Starobrno králem zlatých moků. Nenecháme se ale odfouknout a jdeme na průzkum, existuje v Reykjavíku cyklodoprava, a pokud ano, jaká je?
Ano, existuje! V Reykjavíku ale je podíl automobilistů naprosto dominantní. To však lze chápat, zvlášť ze středoevropské perspektivy, kdy často věříme, že jedinou spásou před nepřízní počasí, lásky a osudu vůbec je automobil (nebo pivo, to je ale na Islandu drahé).

Reykjavík Brno
Počet obyvatel 122 000 380 000
Hustota obyvatelstva 437/km2 1759/km2
Podíl na přepravní práci
–          autodoprava 75 % 23 %
–          MHD 4 % 60 %
–          pěší 20 % 14 %
–          cyklo 1 % 3 %
Klima subjektivně: kosa, VIV jaro léto podzim zima, v zimě kosa
Cena 0,5l piva v hospodě 900 až 1300 ISK (200 až 250 Kč) tak kolem 30 Kč

 
Takže centrum. Do centra samozřejmě můžete na kole bez omezení, aby bylo jasno. Plus bod. Rezidenční čtvrti jsou zóny 30, to znamená, že je v nich maximální rychlost 30 km/h. Snížení rychlosti vozidel v rezidenčních čtvrtích nejen že zvyšuje bezpečnost obyvatel (snížením rizika sražení člověka autem, eliminací smrtelných nehod díky snížené rychlosti v případě sražení), ale také umožňuje bezpečně jezdit na kole, když kolem vás auta nezávodí jak na dálnici.
infrastruktura 4 centrum 1
V Reykjavíku můžete využít i něco málo cyklopruhů, ale jsou spíše vzácné, je to trochu jak v Brně, odnikud nikam. Zato jsou mnohdy dělány rozumně a je pamatováno na hrozbu nepozorného řidiče, který otevřenými dveřmi může člověku na kole přerazit čelist a poslat ho na týden dva do nemocnice. Pruh je třeba schovaný až za podélné stání automobilů s bezpečným odstupem či parkování vedle pruhu není vůbec. Cyklopruhy jsou navíc ve veselém barevném provedení, nikoliv v barvě krve jako v Brně.
infrastruktura 1 infrastruktura 2
Stojany na kola jsou po centru města docela často rozmístěny, kolo je v centru vítáno. Kde stojany nejsou, tam si lidé stojany najdou. Stejně jako v Brně, NAKOLEON žehnej všem značkám a zábradlím.
infrastruktura 3
A co teda to počasí a VIV? Ve venkovním horkém bazénu jsme potkali šéfkuchařku ze Zimbabwe, která z něj vůbec nechtěla vylézt ven, byla jí zima. Když ale přiběhla její dcera narozená na Islandu, tak to šéfkuchařka komentovala, že islandské děti necítí zimu. A tak je to nějak i na tom kole. Viděli jsme spoustu lidí, co si dokonce bez rukavic jen tak jezdili, na lehko a elegantně. A ti více zimomřiví si dali čepice a rukavice. Podle hesla není špatné počasí, je jen špatně oblečený cyklista.
zima 1 zima 2chic 1
A to nejlepší na konec, pravidla. Ano, i na Islandu na ně moc nedají. Někdy je pohodlnější jet po chodníku než v rozbitém cyklopruhu o metr vedle, jednosměrku zacpanou auty raději projet po chodníku, anebo jezdit po chodníku obecně. Žádný obraz zkázy tradičně kreslený brněnskými paranoidními panikáři nenastal, lidem to bylo docela fuk a souběžná existence lidí pěších a na kolech nebudila žádné emoce či výjimečné situace.
pravidla 1 pravidla 3 pravidla 2
Co si z toho vzít za ponaučení? Máme v Brně požehnané klima, hodně slunka a tepla, užívejte je a jezděte na kole. A v zimě myslete na seveřany a jezděte na kole taky. A když se Vám bude někdo divit, že jezdíte i v „zimě“ na kole, tak mu nabídněte paralen, jestli náhodou nemá horečku a neblouzní.

Napište komentář