Skip to main content

Investice města do dopravy by měly být mimo jiné i ekonomicky racionální. Veřejné rozpočty jsou omezené a je třeba je investovat do dopravy tak, aby byl dosažen co největší užitek. Kodaň, Calgary a Sevilla si zpracovaly analýzy nákladů a přínosů, aby poznaly, do čeho se vyplatí investovat. Nejvíce racionální jsou investice do cyklodopravy, které přinášejí 6x až 10x větší užitek než investice do automobilové dopravy.

Kodaň

Gössling & Choi (2015) publikovali studii poukazující na analýzu nákladů a přínosů (cost-benefit analysis, CBA) kol a aut jako dopravního prostředku ve městě, kterou si již roky nechává vypracovávat Kodaň jakožto Mekka cyklodopravy, kde 45 % lidí jezdí do práce na kole a tři čtvrtiny cyklistů jezdí po městě na kole celoročně. Podle této studie vychází kolo vychází 6× výhodněji než auto. Analýza nákladů a přínosů uvažuje komplexně, zahrnuje jak náklady a přínosy pro jedince, tak i pro společnost. V Kodani zahrnuje 13 kategorií:

  1. doba cestování
  2. náklady na provoz vozidla
  3. prodloužený život
  4. zdraví
  5. nehody
  6. vnímané bezpečí
  7. diskomfort
  8. branding a turismus
  9. znečištění ovzduší
  10. změna klimatu
  11. hluk
  12. poškozování silnic
  13. zácpy

Kodaň používá CBA jako metodu pro politické rozhodování o preferenci dopravy přes 10 let a do roku 2015 neexistovalo jiné město které by CBA používalo při rozhodování o mobilitě a ekonomické výhodnosti podpory cyklodopravy.

Calgary

Na základě osvědčeného kodaňského způsobu CBA provedl Dekker v roce 2016 podobnou CBA na kanadské Calgary, kde dospěl k více než 10násobnému rozdílu mezi úplnými náklady jízdy autem a na kole. Přitom tam přidali další kategorii nákladů: zimní údržba, aby uvažovali i náklady na údržbu cyklostezek v zimě. Kodaň i Calgary mají cca 1,2 mil. obyvatel (zhruba jako Praha), ale jinak se dramaticky liší – zatímco Kodaň je zahuštěná na malé ploše, ve městě je funkční MHD a obyvatelé nutně nepotřebují vlastnit auto, v Calgary jsou obrovské vzdálenosti, slabá městská doprava a urbanistická koncepce počítala s autem jako nezbytným dopravním prostředkem pro naprostou většinu obyvatel, podobně jako byla ve 20. století rozvíjena další velká americká města. Na kole do práce oproti Kodani jezdí pouhých 1,4 % obyvatel a celoročně z tohoto podílu jen třetina vyráží na kole celoročně.

Sevilla

Dalším městem, kde jsou k dispozici jasná čísla, je Seville – podle tamější CBA (Brey et al., 2017)  vychází, že po vybudování sítě cyklostezek v Seville ušetří každá jízda na kole místo auta skoro 2 € na ušetřeném čase. Rentabilita investice do vybudování sítě cyklostezek je tak vysoká a vnitřní výnosové procento (IRR) tak činí obrovských 130 %.

Austrálie

Australští výzkumníci (Hatfield & Boufous, 2016) pro změnu poměřovali to, nakolik je jízda na kole náhradou jízdy autem. Je jasné, že ne každá jízda na kole ušetří potřebu jet autem: odpolední projížďka po práci nenahradí potřebu odvést večer autem nábytek nebo rodinný nákup, ale každodenní cesta do práce na kole pravděpodobně nahradí ekvivalentní každodenní jízdu autem. Z analýzy vyplývá, že asi polovina cest na kole omezila potřebu jet autem a asi třetina cest na kole zcela nahradila potřebu jet autem. Z australského vzorku konkrétně vyplynulo, že tamější průměrná cesta na kole ušetřila potřebu jet autem cca 6 km a jeden kilometr na kole ušetřil asi půl kilometru autem.

Cyklodoprava se vyplatí

Na těchto příkladech jsem se snažil poukázat, že pro posouzení výhodnosti různých typů dopravy lze použít sofistikované, vícekriteriální metody. Jejich závěry představují silné argumenty i pro představitele českých měst, aby začali pořádně podporovat cyklodopravu – podle řady nezávislých studií ze všech koutů světa se to významně vyplatí. Jak moc v českých podmínkách? To budeme vědět, až někdo provede analýzu nákladů a přínosů adaptovanou na české poměry. ČR ale není zase až tak výjimečná, že by hrozilo, že na rozdíl od Kodaně, Sevilly, Calgary nebo Austrálie se více městské cyklodopravy Česku nevyplatí.
Mgr. Martin Malec <martin@brozkeff.net>
18.5.2017

Použitá literatura

Brey, R., Castillo-Manzano, J. I., Castro-Nuño, M., López-Valpuesta, L., Marchena-Gómez, M., & Sánchez-Braza, A. (2017). Is the widespread use of urban land for cycling promotion policies cost effective? A Cost-Benefit Analysis of the case of Seville. Land Use Policy, 63, 130–139.
Dekker, K. (2016). The Dollars and Cents of Driving and Cycling: Calculating the Full Costs of Transportation in Calgary, Canada. Získáno z http://www.diva-portal.org/smash/record.jsf? pid=diva2: 935942
Gössling, S., & Choi, A. S. (2015). Transport transitions in Copenhagen: Comparing the cost of cars and bicycles. Ecological Economics, 113, 106–113. https://doi.org/10.1016/j.ecolecon.2015.03.006
Hatfield, J., & Boufous, S. (2016). The effect of non-recreational transport cycling on use of other transport modes: A cross-sectional on-line survey. Transportation Research Part A: Policy and Practice, 92, 220–231.

Napište komentář