Brno na kole - cyklostezky Brno, cyklomapy, cyklojízdy, critical mass ride

Cestopis: Pardubice na kole

Čvn 28, 2012 Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Cestopis: Pardubice na kole autor:

Z Brna je to do Pardubic hodinu a půl vláčkem, který jezdí každou hodinu, zpravidla jako mezinárodní EuroCity. Zpáteční jízdenka beze slev stojí necelé čtyři stovky.

[Not a valid template] 

Do Pardubic si s sebou člověk nenuceně balí skládací kolo, protože někde vzadu v hlavě má uloženo, že Pardubice, stejně jako Břeclav nebo Kodaň, jsou místa, kde se běžně jezdí na kole. Navíc se tím řeší problém zaparkování kola před hlavním nádražím v Brně.

Hodina a půl ve vlaku uběhne rychle, i když strojvedoucí s novou lokomotivou ve stanici Babice restartuje systém. Vyskakuji na Pardubickém hlavním nádraží, které denně využije asi 4 000 lidí. Přes drážní budovu pronikám do venkovního přednádražního prostoru. Nádraží stojí poněkud stranou od centra, což vyžaduje zvýšenou mobilitu cestujících. Je zde několik frekventovaných zastávek MHD a asi 250 stojanů zaplněných koly. Více než polovina krytých-závěsných, zbytek je na přední kolo a jsou zaplněny spoustou starých vehiklů a arabů, Ukrajin i modelů Eska či Favorit. Všechna kola ale mají společné znaky dopravního užívání: blatníky, nosič, kryt řetězu a vysoká řídítka.

Od hlavního nádraží jsou vedeny poměrně široké chodníky, rozdělené pro pěší a kola, směrem na východ k 1,5 km vzdálenému centru města. Doplněny jsou dále trasou na sever a západ, na jih je kolejiště nádraží obtížně prostupné a nezbývá, než ho objet. Do centra lze pohodlně dojet od zastavení vlaku za 10 minut. Pardubické centrum se skládá z “podhradí” (ulice Třída Míru) a Perštýnského náměstí se zámkem, vše je historicky bezpečně oddělené od světa Labem a dvěma rameny Chrudimky. Dnes obchodní Třídu míru od poklidnějšího Pernštýnského náměstí odřízla čtyřproudá silnice, postavená na zasypaném říčním kanálu, s nepatřičným názvem Náměstí Republiky. Obchodní třída je podobná Masarykově ulici v Brně, jezdí po ní trolejbusy, ale kupodivu není pěší zónou, ale zónou obytnou, s úzkými chodníky. To se alespoň částečně změní ve prospěch chodců při její, snad už nadcházející, rekonstrukci. Před každým obchodem a úřadem, zvláště v centru, je stojan na kola, kde si lze bez přemýšlení své kolo odložit a uzamčít.

K centru přiléhá několik auto-jednosměrek nebo neprůjezdných ulic, které však jsou pro lidi na kolech pohodlně a legálně propustné. Staré město se zámkem (tedy dnešní centrum) a historické Zelené a Bílé předměstí jsou ohraničeny řekami, železnicí Praha-Brno, silnicí Chrudim-Hradec a takzvanou rychlodráhou (ulice Hlaváčova). Tyto bariéry lze překonat jen po mostech, podjezdech nebo nadjezdech, které jsou četnější pro kola a pěší, než pro auta. Navazují na většinou novodobá a rozsáhlejší sídliště (Dukla, Dubina, Polabiny) a průmyslové zóny (Paramo, Synthesia, Explosia, Foxconn, Panasonic), vybudované na místech dřívějších záplavových niv, rybníků, lužních lesíků, nebo navazující na staré vesnice. Vše se rozkládá téměř na rovině a jediné kopce tvoří nadjezdy nad dopravními stavbami. Pardubice jsou oproti Brnu výrazně menší, z okrajových částí do centra je to do 5 km. I přes spoustu zpomalovačů v podobě staveb pro motorovou dopravu je to asi 20 minut velmi pohodlné jízdy.

Hlavními komunikacemi pro cyklisty jsou chodníky označené jako “stezka pro chodce a cyklisty” nebo případně jako “stezka pro chodce” s tabulkou “vjezd cyklistům povolen”. Pokud po takových chodnících jezdíte celý den, po každém křížení obrubníku – byť sklopeného – vás zadnice zaručeně rozbolí. Stezky jsou také často přerušovány, ale pokud jedete přímo a auta odbočují z hlavní nebo na hlavní silnici, řidiči cyklisty respektují a pouští. Po městě lze nalézt asi 10 cyklo-obousměrek.

Pokud chcete vyjet jinam než do centra, jsou všechny městské části pro cyklisty navzájem propojeny a to jak přes řeky, parky nebo lesy, tak přes zástavbu nebo průmysl. To pro auta neplatí, ty musí objíždět po hlavních silnicích, zpravidla vedoucích v blízkosti Starého města.

Na první pohled v Pardubicích cyklisté jezdí (18 % Pardubičáků jezdí na kole, 27 % pěšky a 33 % MHD) a infrastruktura převážně chodníková tu je, byť často nedokonalá nebo nedomyšlená. Jezdí tu děti, studenti a starci, úředníci i dělníci, hezké holky i babičky. Jezdí všude od pěšin, chodníků po silnici, pomalým tempem a bezkolizně s ostatními. Vzájemná tolerance chodů a cyklistů je vysoká. Funguje tu, a nejen na hlavním nádraží, systém “Bike & Ride”. Město má také od roku 2011 svého cyklo-koordinátora.

Na druhý pohled je nutno říct, že si město pustilo do blízkého okolí svého centra auta, která tam dodnes ponechalo navzdory miliardovým investicím do neúplných obchvatů a přeložek. Na páteřních trasách do centra (zejména od nádraží, z jihu z Dukly, ze severu z Polabin po bývalé silnici Chrudim-Hradec a z východu Bílého předměstí) chybí cyklopruhy, které by odlehčily technicky i šířkově nedostačujícím a nespojitým chodníkům, stavěným převážně pro chodce. Na mnohých těchto osách je dokonce cyklistům vjezd zakázán. A ještě jedna věc, proč si do vlaku brát skládačku, když by na nádraží mohla stát půjčovna kol ala Velib

Pardubice jsou tedy pro Brno v lecčems pozoruhodné, nejen příjemným vlakovým spojením, ale především přirozenou městskou dopravou na kole. Více naleznete na www.mestonakole.eu

Jak jezdí místní:

V rubrikách: Fotogalerie, Zprávy z Česka
Štítky: