Jak na úspěšnou firemní cyklokulturu? Y Soft nabízí odpověď

Bezpečné parkování pro kolo, půjčení solidního zámku anebo také ručník do sprchy. Těmito a dalšími vychytávkami podporuje brněnská firma Y Soft své zaměstnance v dojíždění do práce na kole. Pojďte s námi nakouknout do zákulisí cyklozaměstnavatele roku 2013 v Brně.

Do brněnského technologického parku dojíždí tisíce lidí do práce, parkovacích míst je však pomálu. I proto firma Y Soft podporuje své lidi pro cesty do práce na kole.

 

„Kvůli nedostatku parkovacích míst pro auta máme přímo před firmou kryté parkování pro kola. Pro firmu je to výhodné a lidé mají možnost si vybrat“, začíná exkurzi po cyklopřátelské firmě Hanka Skořepová, marketingová specialistka Y Softu.

 

 

 

Krytý přístřešek chrání kola před počasím. Přístřešek se nachází přímo před zraky recepčních, navíc jsou na něj pro vyšší bezpečnost nasměrovány také kamery.

Do práce na kole dojíždí ve firmě průměrně kolem 25 lidí v jeden den, to je zhruba každý pátý nebo šestý zaměstnanec brněnské centrály firmy. „Na kole do práce jezdí i 2 z 8 členů vedení firmy“, dodává Hanka a dále popisuje výhody kola pro pracovní den: „Jezdím do práce na kole jednu cestu 25 minut, to je skoro celá hodina pohybu denně. Ušetří mi to čas, nemusím řešit parkování auta a navíc mě to po ránu nakopne a jsem rozjetá na celý den.“

 

Samozřejmostí jsou i zámky na kola poskytované firmou. „Kdo nemá vlastní zámek, může si půjčit zámek na recepci,“ popisuje Hanka.
Jednou z překážek pro dojíždění do práce na kole je absence sprch na pracovišti. Firma Y Soft si je toho dobře vědoma a ke sprchám nabízí svým lidem i ručníky.

 

 

Do Y Softu lidé nejen jezdí na kole, ale také běhají. Když si člověk cestou do práce mákne tak, že se u toho zpotí, hned za recepcí na něj čekají sprchy. Pokud nemáte vlastní ručník, nevadí, k dispozici jsou erární ručníky, které firma pravidelně mění za čerstvé.

Při dalším postupu do bývalé výrobní haly, v které firma Y Soft v Brně sídlí, vstoupíte do relaxační zóny. Čerstvé ovoce, stolní fotbal, kulečník nebo i akvárium utvářejí prostor volně otevřený pro všechny zaměstnance.  

Kolo je ve firmě Y Soft docela normální věc, kterou najdete klidně i v kanceláři vedle pracovního stolu. Přítomnost „cyklokultury“ ve firmě dělá kolo normální pro všechny. „Velkou roli hraje, pokud ve firmě vůbec někdo jezdí na kole a ostatní se od něj díky tomu mohou inspirovat. Spousta kolegů si řekla, že také zkusí jezdit do práce na kole, když to viděli u ostatních“, komentuje Hanka silnou účast firmy Y Soft v kampani Do práce na kole. I díky tomu, že firma svým lidem hradí startovné v kampani, se Do práce na kole zúčastnilo celých 5 týmů.

Kdo si nechce nechat kolo venku v přístřešku na kola, má možnost si jej vzít rovnou k sobě do kanceláře.

Že se firma zavázala podporovat jízdní kolo jako dopravní prostředek po městě demonstruje Y Soft nejen příjemnými podmínkami pro lidi dojíždějící do práce na kole, ale i partnerstvím na cyklojízdě s NAKOLEONem. Jsme moc rádi, že můžeme spolupracovat s firmou, pro kterou podpora cyklodopravy není pouze frází, ale každodenní realitou.

 

 

 

Východní Německo cyklistické, Halle (Saale)

Halle je obyčejné zapadlé východoněmecké město, kde není městská policie, ani Žít Halle a lidé na kolech zde mají FREI (čti fraj).

Cesta do Halle a jak je veliké, vysoké

Halle se rozkládá na březích Sály, která se později vlévá do Labe. Leží asi 130 km severovýchodně od hranic ČR ve spolkovém státě Sasko-Anhaltsko, v někdejším východním Německu. Vlakem se tam lze dostat z Brna s přestupem v Drážďanech za 7,5 hodiny a 600 km jízdy. Pokud si koupíte lístek 3 dny v předstihu s Deutsche Bahn za lidových 39 € (1100 Kč), pak bude cesta dokonce rychlejší a levnější než autobusem (v Německu existuje dálková doprava autobusem relativně krátce).

Halle a jemu blízké okresní město Lipsko ze svobodného státu Sasko jsou od sebe vzdálené jen 30 km, mezi nimi leží letiště s 5× větším obratem cestujících než brněnské. Halle je o málo menší než Brno, Lipsko o málo větší. Podobají se tak naší dvojici Hradec-Pardubice, které jsou ale blíže u sebe a mají méně obyvatel. Obě německá města trpí vylidňováním směrem na západ Německa, Halle přišlo za posledních 20 let o čtvrtinu obyvatel, Lipsku klesal počet obyvatel už od 2.sv.v.  V Halle jsou nadmořské výšky v relacích 70-120 m n.m., což odpovídá přibližně kopcům Mendlák-Úvoz nebo Vídeňská-Jihlavská, tedy běžná převýšení na území Brna-střed. Oproti Halle byly v Brně (200-400 m n.m.) zastavěny i vyšší kopce jako Kohoutovice, Vinohrady, Masarykova čtvrť, které Halle nemá, zato se potýká výstavbou v záplavovém území.

Kolo, pěší

V zimní sezóně, když je teplota mírně nad nulou, tu jezdí na kole všechny věkové skupiny od mateřských škol po studenty, kravaty i seniory. Jezdí se převážně na městských kolech, které mají dynamo v předním náboji, přehazovačku v kazetě nebo taktéž v náboji. Kola mají blatníky, kryt řetězu a brašnu nebo košík.  Studenti, kterých je tu ze dvou vysokých škol (Martin Luther a Burg) a mnoha jejich fakult roztroušených po městě zhruba 20 000, jezdí zpravidla na starších strojích, často horských kolech. Všichni mají obyčejná světla napojená na dynamo, téměř se zde neužívají blikačky, či reflexní vesty – povinností je svítit, nikoliv blikat jak sanitka. Až na výjimky se jezdí bez helmy a v městském oblečení. Přehlédnutelnou minoritu tu tvoří módní skupiny okolo kol silničních, sjezdových či furtek, zahlédnout turistickou výbavu nebo elektrokolo je vzácné.

Vzájemné spolužití v dopravním prostoru je poklidné. Cyklistka a chodec se v zásadě očekávají odkudkoliv, ať již legálně nebo ne (cyklista na chodníku či v pěší zóně, chodec na cyklostezce). Žádný problém není ani mezi tramvajemi a cyklisty, kteří projíždí centrum po kolejích. Auta cyklisty předjíždějí pouze s výrazným bočním odstupem a není-li to možné (např. kvůli plné bílé čáře uprostřed), klidně se za cyklistou vlečou i několik minut – české brnkání zrcátkem o cyklistu tu prostě není zvykem. Pokud se na neoznačené křižovatce v rezidenční čtvrti potkáte s řidičem auta, téměř vždy kolo pustí jako první, přednost nepřednost.

Kde jsou jednosměrky pro auta, může v drtivé většině kolo v obou směrech, nebo je pro ně nachystáno náhradní řešení. Do pěší zóny vyjma hlavního náměstí Marktplatz a nákupní třídy Leipziger Strasse mají cyklisté vjezd frei. Pro obě místa existuje náhradní řešení – cyklista jede souběžnou ulicí nebo bez problémů po tramjových kolejích, po kterých jezdí tramvaje častěji než v Brně na Masaryčce (Marktplatz (jih) 596 spojů/prac. den, Zelný trh 558 spojů/prac. den).

Napříč městem teče Sála a rozděluje město ve dví, na Altstadt a Neustadt. Podél ní se nachází především louky, parky a různá rekreační zařízení. Přestože podél Sály lze jet také na kole, dálková značená trasa meandrů nevyužívá. Zdá se, že asfaltování štěrkových povrchů u řeky nepatří mezi radniční priority. Cesty do okolí pak přirozeně navazují na městský systém tras. Rekreace je směřována do lesa Dölauer Heide a k přirozeně čistému a lesem napájenému jezeru Heidesee.

V letech 2006-2011 byl městem provozován systém sdílení kol (Dopravce Havag a NextBike s 300 koly a 40 stanicemi po 10 slotech). Dnes je možno půjčit kola jen na vlakovém nádraží na koleji 1a ze systému Deutsche Bahn “Call a bike“. Poskytovatel energií v Halle EVH nabízí také elektrokola k zapůjčení a či výhodnému prodeji svým zákazníkům a pár těchto kol lze v městě zahlédnout.

Hromadná doprava a chůze

Ty, co se pohybují pěšky, potěší především široké, 3-5m chodníky, které lze najít všude ve starém městě. Zajímavé je, že ve městě nenajedete (samostatné) přechody pro chodce. Existují jen světelně řízené přechody v rámci křižovatek, ale ani tyto nemají bílou zebru.

Město také zdá se čeká zpětnou vazbu ke kvalitě infrastruktury pro pěší a kola od svých občanů daleko více než Brno. Zajímavé je, že děti z mateřské školky na vycházce tu nenosí reflexní vesty tak jako v ČR. Nová výstavba samostatně stojících rodinných domů nemá na zahradě drátěné ploty, krajina je volně prostupná.

Páteř meziměstské hromadné dopravy tvoří vlaky S-Bahn, na trase Lipsko-Halle zajišťuje pro IDS MDV Deutsche Bahn s novými vlaky Talent-2 (vmax=160 km/h) Ačkoliv se jedná o dvě spolkové země jízdenka je jedna. Soupravy vypadají lépe než mnohé starší vlaky InterCity, jezdí celý den co půl hodiny a jízda mezi městy Halle a Lipsko trvá 25 minut. Městská hromadná doprava (HAVAG) pak stojí na tramvajové dráze o užším rozchodu než u nás (1000 mm) a tramvaje jsou pak tiché jak v obloucích a výhybkách, tak na širé trati či v pěší zóně. Jednorázová jízdenka stojí 2 €, celodenní 4,5 €, měsíční 53 €.

Autopolitika a vize 2025

Auta jsou součástí dopravního systému, nijak se na ně nezapomíná. Na parkování na ulici před domem potřebujete parkovací kartu za 40 €/rok na jednu ulici (platí pro konkrétní ulici a místo není vyhrazené), jinak platíte hodinovou sazbu v parkovacím automatu. Velká část centrálního území Altstadt (3×2 km) je nízkoemisní zónou (tzv. Umweltzone) a zároveň zónou max. rychlosti 20 km/h. V celém městě je pak systém jednosměrek, které nutí řidiče využívat sběrné komunikace, na nichž bývá ve špičce delší čekání. Okolo historického centra je 800 placených (cca 1,5 €/hod) parkovacích míst v podzemních garážích pro domácí,  hosty a klienty směřující do centra.

Halle má i své historické monstrum, silniční estakádu podél jižní části historických hradeb, tzv. Hochstrasse (je podobná naší přízemní Gajdošově ulici v Židenicích), otevřenou v roce 1971 v souvislosti s rozsáhlou výstavbou Halle-Neustadt v záplavové nivě na druhém břehu Saaly.

Dopravní vize Halle do budoucna je:

  • centrum s minimem aut
  • hromadná tramvajová doprava
  • méně cest autem, ze současných 37 % na 25 % v roce 2025
  • ideálně mít 25 % pro každý dopravní mód (auta, chůzi, MHD, kolo)

Galerie

Přijelo 1050 NAKOLEONů

Velké podzimní cyklojízdy s NAKOLEONem se zúčastnil rekordní počet lidí – 1050!!! Všem účastníkům děkujeme a věříme, že to byl jasný signál, že Brno na kole jezdit chce!

Děkujeme všem 1050 účastníkům! (PDF)

Média

Blog

Videa

[youtube HsRxp1w66HY 620 380] [youtube 8Bg0yEKfuig 620 380] [youtube XcKxSUIfzhg 620 380]

Fotky od Mirka

Další fotky

Ohlasy velké jarní cyklojízdy 18. 4. 2013

Přinášíme fotografické ohlédnutí se za poslední velkou cyklojízdou, která proběhla 18. dubna 2013 asi s 320 účastníky, kterým  se podařilo podvečerním Brnem projet bez větších problémů.

Úspěch zaznamenala také “soutěž ve stání na kole”! Všem účastníkům patří velké díky!

Fotky:

Média:

Video ze soutěže “stání na kole”:

[youtube 2di86Xan67o]

Krátký foto report Mirka Patrika:

Fotky od Zdenky:

Směska z FB:

Ohlasy velké podzimní cyklojízdy 20. 9. 2012

Přinášíme krátké ohlédnutí se za poslední velkou cyklojízdou, která proběhla ke Dni bez aut 20. září 2012.
I když Policie ČR nám dva dny před jízdou odmítla udělat smluvený doprovod a jen nás sledovala, asi 150 – 200 účastníkům se podařilo podvečerním Brnem projet bez větších problémů a v rámci možností i při dodržováním pravidel silničního provozu.

Velký úspěch zaznamenala novinka – soutěž “Cyklo-vohoz” o nejvychytanější a nejšmrncovnější kolo a jeho řidiče/ řidičku! Soutěže se zúčastnilo asi 10 soutěžících, do finále postoupili tři – “Dědek”, Jenda na bambusovém kole a “Spiderman”, který si nejsilnějším potleskem zasloužil první místo! Všem účastníkům patří velké díky!

Pěkné fotky od Miroslav Brno.

Krátký foto report Mirka Patrika:

A několik fotek ze srocování se na Moravském náměstí od Zbyška:

Video:

[youtube cKhJs-jy4Ww]

 

Cestopis: Pardubice na kole

Z Brna je to do Pardubic hodinu a půl vláčkem, který jezdí každou hodinu, zpravidla jako mezinárodní EuroCity. Zpáteční jízdenka beze slev stojí necelé čtyři stovky.

[Not a valid template] 

Do Pardubic si s sebou člověk nenuceně balí skládací kolo, protože někde vzadu v hlavě má uloženo, že Pardubice, stejně jako Břeclav nebo Kodaň, jsou místa, kde se běžně jezdí na kole. Navíc se tím řeší problém zaparkování kola před hlavním nádražím v Brně.

Hodina a půl ve vlaku uběhne rychle, i když strojvedoucí s novou lokomotivou ve stanici Babice restartuje systém. Vyskakuji na Pardubickém hlavním nádraží, které denně využije asi 4 000 lidí. Přes drážní budovu pronikám do venkovního přednádražního prostoru. Nádraží stojí poněkud stranou od centra, což vyžaduje zvýšenou mobilitu cestujících. Je zde několik frekventovaných zastávek MHD a asi 250 stojanů zaplněných koly. Více než polovina krytých-závěsných, zbytek je na přední kolo a jsou zaplněny spoustou starých vehiklů a arabů, Ukrajin i modelů Eska či Favorit. Všechna kola ale mají společné znaky dopravního užívání: blatníky, nosič, kryt řetězu a vysoká řídítka.

Od hlavního nádraží jsou vedeny poměrně široké chodníky, rozdělené pro pěší a kola, směrem na východ k 1,5 km vzdálenému centru města. Doplněny jsou dále trasou na sever a západ, na jih je kolejiště nádraží obtížně prostupné a nezbývá, než ho objet. Do centra lze pohodlně dojet od zastavení vlaku za 10 minut. Pardubické centrum se skládá z “podhradí” (ulice Třída Míru) a Perštýnského náměstí se zámkem, vše je historicky bezpečně oddělené od světa Labem a dvěma rameny Chrudimky. Dnes obchodní Třídu míru od poklidnějšího Pernštýnského náměstí odřízla čtyřproudá silnice, postavená na zasypaném říčním kanálu, s nepatřičným názvem Náměstí Republiky. Obchodní třída je podobná Masarykově ulici v Brně, jezdí po ní trolejbusy, ale kupodivu není pěší zónou, ale zónou obytnou, s úzkými chodníky. To se alespoň částečně změní ve prospěch chodců při její, snad už nadcházející, rekonstrukci. Před každým obchodem a úřadem, zvláště v centru, je stojan na kola, kde si lze bez přemýšlení své kolo odložit a uzamčít.

K centru přiléhá několik auto-jednosměrek nebo neprůjezdných ulic, které však jsou pro lidi na kolech pohodlně a legálně propustné. Staré město se zámkem (tedy dnešní centrum) a historické Zelené a Bílé předměstí jsou ohraničeny řekami, železnicí Praha-Brno, silnicí Chrudim-Hradec a takzvanou rychlodráhou (ulice Hlaváčova). Tyto bariéry lze překonat jen po mostech, podjezdech nebo nadjezdech, které jsou četnější pro kola a pěší, než pro auta. Navazují na většinou novodobá a rozsáhlejší sídliště (Dukla, Dubina, Polabiny) a průmyslové zóny (Paramo, Synthesia, Explosia, Foxconn, Panasonic), vybudované na místech dřívějších záplavových niv, rybníků, lužních lesíků, nebo navazující na staré vesnice. Vše se rozkládá téměř na rovině a jediné kopce tvoří nadjezdy nad dopravními stavbami. Pardubice jsou oproti Brnu výrazně menší, z okrajových částí do centra je to do 5 km. I přes spoustu zpomalovačů v podobě staveb pro motorovou dopravu je to asi 20 minut velmi pohodlné jízdy.

Hlavními komunikacemi pro cyklisty jsou chodníky označené jako “stezka pro chodce a cyklisty” nebo případně jako “stezka pro chodce” s tabulkou “vjezd cyklistům povolen”. Pokud po takových chodnících jezdíte celý den, po každém křížení obrubníku – byť sklopeného – vás zadnice zaručeně rozbolí. Stezky jsou také často přerušovány, ale pokud jedete přímo a auta odbočují z hlavní nebo na hlavní silnici, řidiči cyklisty respektují a pouští. Po městě lze nalézt asi 10 cyklo-obousměrek.

Pokud chcete vyjet jinam než do centra, jsou všechny městské části pro cyklisty navzájem propojeny a to jak přes řeky, parky nebo lesy, tak přes zástavbu nebo průmysl. To pro auta neplatí, ty musí objíždět po hlavních silnicích, zpravidla vedoucích v blízkosti Starého města.

Na první pohled v Pardubicích cyklisté jezdí (18 % Pardubičáků jezdí na kole, 27 % pěšky a 33 % MHD) a infrastruktura převážně chodníková tu je, byť často nedokonalá nebo nedomyšlená. Jezdí tu děti, studenti a starci, úředníci i dělníci, hezké holky i babičky. Jezdí všude od pěšin, chodníků po silnici, pomalým tempem a bezkolizně s ostatními. Vzájemná tolerance chodů a cyklistů je vysoká. Funguje tu, a nejen na hlavním nádraží, systém “Bike & Ride”. Město má také od roku 2011 svého cyklo-koordinátora.

Na druhý pohled je nutno říct, že si město pustilo do blízkého okolí svého centra auta, která tam dodnes ponechalo navzdory miliardovým investicím do neúplných obchvatů a přeložek. Na páteřních trasách do centra (zejména od nádraží, z jihu z Dukly, ze severu z Polabin po bývalé silnici Chrudim-Hradec a z východu Bílého předměstí) chybí cyklopruhy, které by odlehčily technicky i šířkově nedostačujícím a nespojitým chodníkům, stavěným převážně pro chodce. Na mnohých těchto osách je dokonce cyklistům vjezd zakázán. A ještě jedna věc, proč si do vlaku brát skládačku, když by na nádraží mohla stát půjčovna kol ala Velib

Pardubice jsou tedy pro Brno v lecčems pozoruhodné, nejen příjemným vlakovým spojením, ale především přirozenou městskou dopravou na kole. Více naleznete na www.mestonakole.eu

Jak jezdí místní:

[youtube viyBXI0tbrg] [youtube C9YIEM3aTkw]

Velká cyklojízda 22. 9. 2011 obrazem

Fotogalerie z velké podzimní cyklojízdy konané ke světovému Dni bez aut, které se zúčastnilo přes dvě stovky lidí (nejen) na kolech. Foto: Lukáš Černý.

Fotogalerie z velké podzimní cyklojízdy konané ke světovému Dni bez aut, které se zúčastnilo přes dvě stovky lidí (nejen) na kolech.

Foto: Lukáš Černý

Další foto: